O křesla v zastupitelstvu hlavního města, které je na úrovni krajského zastupitelstva, bude v říjnových volbách bojovat 23 stran a spolků. To je o jedno méně než před čtyřmi lety.

Pražský magistrát jejich kandidátní listiny zaregistroval v pátek. Těch stran, které se o křesla v pražském zastupitelstvu ucházely i před čtyřmi lety, je zhruba polovina.

Volby do zastupitelstva hlavního města Prahy se budou konat 15. a 16. října, ve stejném termínu se uskuteční první kolo voleb do Senátu a zároveň budou pražští voliči vybírat své zástupce na radnice městských částí.

Pražské zastupitelstvo je na úrovni krajského. Praha je tak jediným krajem, kde si své zástupce lidé volí společně s obecními zastupiteli.

Změny volebních pravidel

Podzimní volby budou ve srovnání s posledními volbami do zastupitelstev v několika ohledech jiné. V současnosti má pražské zastupitelstvo 70 členů, letos ale kandidáti svedou souboj pouze o 63 křesel.

Podstatnější je ale změna volebních obvodů. Zatímco před čtyřmi lety byl ve volbách do zastupitelského sboru pouze jeden obvod, nyní bude metropole rozdělena na sedm částí. V každé bude zvoleno devět zastupitelů. Jednotlivé strany a hnutí by tak měly sestavit sedm kandidátek na to, aby měly větší pravděpodobnost zisku mandátů.

O obou změnách rozhodli v červnu současní zastupitelé. Návrh prosadili občanští demokraté, kteří mají nyní v zastupitelstvu většinu. Opozice byla proti.

„Především manipulativním rozdělením Prahy na sedm volebních obvodů občanští demokraté ještě více znechutili velké množství voličů, což se jim může vymstít," řekla Deníku Referendum profesorka politologie Vladimíra Dvořáková.

Podle politoložky je totiž účelová změna počtu volebních obvodů sice namířena proti malým stranám, avšak vzhledem k tomu, že má ODS v TOP 09 silnou konkurenci, nemusí jim být nakonec nic platná.

Krize pražské ODS a šance TOP 09

Ze stran, které v současnosti mají své zástupce v zastupitelstvu, se budou o přízeň voličů ucházet občanští a sociální demokraté, KSČM, SNK ED a Strana zelených.

Občanští demokraté svého kandidáta dosud nezveřejnili. Sociální demokraté jako hlavního lídra postavili Jiřího Dienstbiera mladšího, komunisté poslankyni Martu Semelovou.

SNK ED a SZ, které v minulých volbách kandidovaly odděleně, nyní vytvořily společnou kandidátku. Jejich hlavními tvářemi jsou pražští předsedové Petra Kolínská ze Strany zelených a Jiří Witzany z SNK ED.

Křesla na pražské radnici chtějí získat také TOP 09 a Věci veřejné, které po sněmovních volbách vytvořily koaliční vládu společně s občanskými demokraty. Především straně TOP 09, která jako svého lídra a kandidáta na pražského primátora zvolila bývalého guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmu, přisuzují některé průzkumy velké šance.

TOP 09 ostatně v Praze porazila občanské demokraty již v květnových sněmovních volbách. Ti přitom v novodobé historii disponovali v metropoli největší přízní voličů. Kandidátkou na primátorku za Věci veřejné je bývalá náměstkyně primátora Markéta Reedová. Pouze občanští demokraté tak svou hlavní tvář dosud neodhalili.

Podle politologa Pavla Šaradína je situace v pražské ODS — kdy nejsou s to jmenovat svého kandidáta na primátora hlavního města — vyústěním dlouhodobé krize, jejíž počátky lze identifikovat v letech 1997 až 1998. „Jde o krizi nejen personální, ale i programovou, což jsou ostatně propojené nádoby,“ uvedl již dříve Pavel Šaradín pro Deník Referendum.

Podle Vladimíry Dvořákové se sice do voleb může ještě ledacos změnit, avšak podle ní je současná situace v pražské ODS kritická. „Pokud tak velká a zavedená strana, jakou ODS nepochybně je, neumí vygenerovat kandidáta na primátora Prahy, svědčí to o vyprázdnění strany,“ uvedla politoložka.

„To, že ODS musí oslovovat lidi mimo stranickou základnu, dokazuje hloubku problému. Podle mého soudu se to projeví i u voleb, neboť voliči psychologicky vycítí tápání pražských občanských demokratů. Voliči poznají jejich ztrátu tahu na branku a svůj hlas dají konkurenci,“ říká v narážce na jmenování sedmi lídrů, mezi nimiž je i bývalý hokejový brankář a popový zpěvák Pavel Šaradín.

„Na odhad výsledku je sice ještě brzo, avšak lze očekávat, že občanští demokraté v Praze skutečně prohrají. Předpokládám, že v případě ostatních stran se výsledek oproti minulým volbám nijak dramaticky měnit nebude. Sociální demokraté si pravděpodobně své pozice obhájí, případně si i polepší. O věcech veřejných těžkou soudit a pokud jde o malé partaje, budou mít problém s překročením přirozené klauzule,“ myslí si Vladimíra Dvořáková

Kandidují i malé strany

Svého zástupce by ve vedení hlavního města rády měly i Česká pirátská strana, Český politický střed, Česká strana národně socialistická, Dělnická strana sociální spravedlnosti, KDU-ČSL, Strana práv občanů — zemanovci, Strana soukromníků České republiky, Strana svobodných občanů, Suverenita Jany Bobošíkové nebo Volte Pravý Blok.

Svou kandidátku odevzdalo také hnutí Pražané za svá práva, které vzniklo ze sdružení Občané za svá práva v Praze.

Některá hnutí a strany kandidují pouze v některých obvodech. Například v druhém obvodu bude usilovat o hlasy voličů strana Nezávislí občané Prahy a v sedmém obvodu Hnutí pro Prahu 11, které chce zastupovat především zájmy obyvatel Jižního Města.

Stejně tak jen Pražané v některých obvodech budou moci dát hlas Koruně České, Nezávislým, Straně podnikatelů a živnostníků a Českému hnutí za národní jednotu.

Na rozdíl od posledních voleb v roce 2006 letos nekandiduje Česká pravice, Humanistická strana, dále Nezávislí pro Prahu, Politika 21, hnutí Právo a spravedlnost, Strana občanské sebeobrany, Strany Rovnost šancí, Strana zdravého rozumu nebo Volba pro město.