O podstatě kapitalismu a posvátnosti hodnot
Josef ŠlerkaKapitalismus není založen na volném trhu a soukromém vlastnictví, nýbrž na inovaci, která může celý systém od základů proměnit.
Obvykle zaskočím své kamarády otázkou, co považoval Karel Marx za podstatu kapitalismu. Zprava či zleva uslyšíte trh či soukromé vlastnictví výrobních prostředků. Obě odpovědi jsou špatně. Soukromé vlastnictví a trh tu jsou, když už ne od věků, tak alespoň dostatečně dlouho. Podle Komunistického manifestu je podstatou kapitalismu inovace. Ano, neustálé inovování výroby je tím, co pohání kapitalismus.
„Buržoazie nemůže existovat, aniž stále vyvolává převraty ve výrobních nástrojích, aniž tedy revolucionuje výrobní vztahy, a tím i všechny společenské vztahy. První podmínkou existence všech dřívějších průmyslových tříd bylo naproti tomu nezměněné zachování starého způsobu výroby. Buržoazní epocha se od všech ostatních epoch odlišuje neustálými převraty ve výrobě, ustavičnými otřesy všech společenských vztahů, věčnou nejistotou a pohybem. Všechny pevné, zakořeněné vztahy se svým doprovodem starých ctihodných představ a názorů se rozkládají, všechny nově utvořené zastarávají, dřív než mohou zkostnatět. Všechno stavovské a ustálené valem mizí, všechno posvátné je znesvěcováno a lidé jsou nakonec donuceni podívat se na své životní postavení, na své vzájemné vztahy střízlivýma očima," stojí v Komunistickém manifestu.
O tom, že tenhle hnací motor kapitalismu může semlít i ikony neoliberalismu, se mohou denně přesvědčovat lidé pracující v oblasti informačních technologií. Zde se před lety zrodilo hnutí nazývané open source, které odmítlo při vývoji počítačových aplikací či celých operačních systémů pracovat se striktní podobou duševního vlastnictví. Kódy k programům poskytuje veřejně a zdarma k dalšímu použití. Díky tomu se do jejich vývoje zapojují tisíce lidí po celém světě s vervou, kterou vývojáři velkých korporaci ani znát nemohou. Navíc se na vývoji podílí zcela různorodá skupina od usedlých programátorů až po pološílené geeky. Ti všichni dohromady se dokážou stimulovat k obrovským výkonům, jejichž výsledky znáte ze své každodenní praxe. Například drtivá většina internetových stránek, včetně té kterou teď čtete, je poháněna právě výsledky práce lidí právě z open source komunity. Urychlení a zlepšení inovací zmizíkuje v oblasti vývoj software vlastnictví autorských práv.
Vývoj počítačových programů není dnes jedinou oblastí, kde otevřenost zdrojů a kolektivní inteligence začíná porážet uzavřené a elitní projekty. V současnosti se vzmáhá hnutí podobné open source i v oblasti sdílení znalostí. Pokud bychom nechtěli zmínit dnes největší encyklopedii světa Wikipedii, můžeme třeba mluvit o projektu data.gov. Na těchto internetových stránkách zveřejňuje federální vláda USA desetitisíce údajů o USA v strojově zpracovatelné podobě, a otevírá tak takřka neomezený prostor pro analýzy americké společnost, a tím provokuje další a další inovace. Srovnejte si v hlavě otevřený přístup americké vlády s přístupem českých státních úřadů a zděsíte se. Jak chtít inovace v uzavřené společnosti?
Za protipříklad může sloužit Čína, která vyrobí všechno, pochopí hodně, ukradne lecos, ale v zásadě málo toho sama vymyslí. Podobně čínským syndromem dnes trpí velké korporace, které prohrávají s hrači typu Google, tedy firmami, které dávají svým zaměstnancům část pracovního dne k práci nad projekty, které je baví, a které svým zaměstnancům často předepisují, aby její výsledky publikovali právě jako open source, a tak je otevřeli dalšímu zlepšování.
Inovace zkrátka potřebuji otevřenost a co největší přístup lidí k informacím a dalším zdrojům. Možná jednou inovace povedou k likvidaci i těch posvátných hodnot, jakými jsou dnes neomezený trh nebo soukromé vlastnictví.