Česká republika musí před spuštěním důchodové reformy naspořit rezervu ve výši nejméně 250 až 300 miliard korun. Vyplývá to z analýzy koaliční smlouvy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS).

Premiér Petr Nečas zvažuje, že by rozjezd penzijní reformy z velké části pokryly peníze z rezerv státních a polostátních firem. Na důchody by tak přispívaly například ČEZ, Lesy ČR, ČEPS či Letiště Praha. V současnosti je podle Nečase ve státních finančních aktivech devatenáct miliard. O dalších zdrojích by se mělo jednat.

Podle Vladimíra Špidly nemohou transakční náklady penzijní reformy státní aktiva pokrýt. „Česká republika na to v současné době nemá finanční prostředky,“ řekl Špidla Deníku Referendum.

„Čísla odborů považuji za věrohodná a korektní, avšak výsledná částka transakčních nákladů bude záviset na délce přechodu a především na procentuálním rozsahu kapitálového systému v poměru k současnému průběžnému důchodovému systému,“ řekl pro Deník Referendum bývalý předseda sociální demokracie a přední český expert na sociální politiku.

Vláda předběžně plánuje zahájení reformy na rok 2012. Podle odborů se jí ale do té doby potřebné peníze nepodaří sehnat. Odboráři píšou, že například navrhovaná první varianta reformy podle Bezděkovy komise vytváří hned v prvním roce po svém zavedení dluh osmnáct miliard, který navíc rychle narůstá.

Reforma, která by v krátkodobém a střednědobém výhledu neohrozila rovnováhu veřejných financí, se tak podle analýzy ČMKOS „nemůže pohybovat při vytváření potřebné důchodové rezervy pouze v řádu několika desítek miliard, jak tomu bylo například na Slovensku“.

Na slovenskou zkušenost upozorňuje i Vladimír Špidla. „Zkušenost ze Slovenska, kde důchodovou reformu financovali prodejem energetiky a již nyní jsou v deficitu, jednoznačně dokazuje, že stát nebude mít na pokrytí transakčních nákladů, i kdyby zprivatizoval vše, co zprivatizovat jde,“ myslí si Vladimír Špidla.

Slovensko se podle českých odborů několik let po startu penzijní reformy potýká s jejím financováním. Předem vytvořená rezerva ve výši asi 40 procent ročních výdajů průběžného důchodového systému již byla vyčerpána, uvedl ČMKOS.

Podle slovenského ministra práce, sociálních věcí a rodiny Jozefa Mihála by měl deficit být v současnosti okolo 770 milionů eur, tedy zhruba 19,4 miliard korun.

„Neodvratitelným důsledkem deficitu důchodového systému pak bude pokles důchodů, který se pravděpodobně odehraje tak, že se nebudou pravidelně valorizovat,“ usuzuje Vladimír Špidla.

ČMKOS analyzovala náklady na důchodovou reformu podle návrhů Bezděkovy komise, o které se chce vláda opírat. Jsou dva a oba počítají se snížením pojistného na sociální zabezpečení z 28 na 23 procent superhrubé mzdy a se snížením stropů pro platby na sociální zabezpečení.

V první variantě by lidé povinně odváděli tři procentní body z třiadvacetiprocentní sazby na individuální účet, kde by se peníze investovaly. Podle druhé varianty by odváděli na soukromý účet nepovinně nad rámec třiadvaceti procent další tři procenta. Tři procenta by jim nadto přidal stát. Výpadek chce Bezděkova komise krýt například zrušením nižší daně DPH.

Podle analýzy ČMKOS snížení pojistného o pět procentních bodů představuje ztrátu veřejných financí v rozsahu celkem asi sedmdesáti miliard korun ročně. Z toho přes šedesát miliard by prý činil pokles pojistného a dalších necelých deset miliard snížení výnosu na dani z příjmu fyzických osob v důsledku snížení objemu superhrubých mezd. Ty totiž tvoří vyměřovací základ u daně z příjmu fyzických osob.

Zhruba pětačtyřicet miliard podle analýzy může přinést navrhované zvýšení základní sazby DPH na devatenáct procent a snížení zvýšené sazby na stejnou úroveň. Vyvedení tří procent sazby pojistného do soukromých penzijních fondů v rámci první varianty Bezděkovy komise však podle ČMKOS vytvoří deficit ve výši zhruba osmnáct miliard. Snížení stropu pojistného ze šestinásobku průměrné mzdy na trojnásobek prohloubí propad příjmů o dalších devět miliard korun, soudí odbory.

„Z toho vyplývá, že zavedení všech navrhovaných opatření na příjmové straně důchodového systému a v oblasti daní podle varianty 1 Bezděkovy komise by znamenalo oproti současnému stavu prohloubení ročního schodku veřejných financí minimálně o dvaapadesát miliard korun ročně," dodávají odboráři.

ČMKOS sama přitom dává přednost spíš druhé variantě důchodové reformy podle Bezděkovy komise. I k ní má ovšem výhrady. Je nutné především zachovat současnou sazbu osmadvaceti procent pojistného, uvedli odboráři.

Vladimír Špidla pak odboráře doplňuje. „Podstatnou okolností, kterou odboráři dostatečně nerozpracovali, je to, že současný kapitálový systém nepůsobí jako důchodový, nýbrž jako jakékoliv jiné pojištění nebo spoření. Tím pádem jsou konkurencí jiným pojistným a spořícím produktům,“ říká bývalý eurokomisař.

„V současnosti je v kapitálovém důchodovém systému pojištěno asi čtyři a půl milion klientů, z nichž pouze několik desítek nebo stovek pobírá ze systému důchod. Absolutní většina vloženou částku vybírá jako jednorázové odbytné a použije ji k jiným účelům než k důchodovému zabezpečení. Tím pádem je konkurencí jiným finančním produktům. Je tedy otázkou, co důchodové fondy v současné době dělají a hlavně, zda je podporovat na úkor jiných forem úspor,“ táže se Vladimír Špidla, podle kterého bude totiž ještě třeba vyčíslit rozsah plánované přímé a nepřímé podpory kapitálového systému.

Podle Vladimíra Špidly je průběžný důchodový systém levnější a efektivnější. Důvod volání po reformě je podle jeho názoru jiný. „V penzích máte 340 miliard korun ročně, které nejsou privatizovány. Takže ti, kteří volají po určitém typu reformy, chtějí privátním

kapitálem kolonizovat oněch 340 miliard. To je celé," uvedl Špidla.