Členové kontrolního výboru pražského magistrátu se dnes zabývali problémem, na který v minulém týdnu upozornilo sdružení Oživení. Podle něj Praha při zavádění projektu Opencard nevymáhala na dodavateli, firmě Haguess, pokuty za prodlení. Dodávky byly podle sdružení opožděny celkem o 229 dnů, Praha tak údajně měla vymáhat pokuty ve výši 224 milionů korun. Podle Martina Kameníka ze sdružení Oživení neexistují žádné smluvní dodatky, které by termíny uvedené ve smlouvě posouvaly.

Tiskový mluvčí projektu Opencard Martin Opatrný ale na zasedání tvrdil, že bylo možné termíny prodlužovat i na vzájemných pracovních jednáních obou stran. Zápisy z těchto schůzek je prý možné považovat za dostatečné. Podle Opatrného ale není možné všechny dokumenty zveřejnit bez toho, aby se k tomu vyjádřili právníci.

Sdružení Oživení však považuje takovou argumentaci za absurdní. „Situace se má tak, že byla podepsána smlouva, kde byly dané termíny a sankce za jejich překročení. Jasně se zde říká, že smluvní změny se musí dít písemnou formou prostřednictvím dodatků. Neexistuje, aby se úředníci na jednáních jen tak dohadovali s dodavatelem a ústně měnili smlouvy,“ řekl Deníku Referendum Tomáš Kramár z hnutí Oživení.

Jestliže neexistuje písemný dodatek o prodloužení termínů, mělo by podle něj město škody vymáhat. „Mimochodem, výše zpozdného byla také hodnotícím kritériem při výběru firmy Haguess,“ upozorňuje Kramár na souvislost s výběrovým řízením. Samotná cena výše zpozdného byla přitom podle Kramára neobvykle vysoká.

Podle zastupitelky Markéty Reedové (VV) musí být nalezen ten, kdo mohl prodlužovat lhůty a vycházet vstříc firmě Haguess. „Chci, abychom vyvozovali osobní odpovědnost. Nemůžeme skončit tím, že smlouva byla špatná," uvedla Reedová.

Problém však je, že magistrát stále odmítá zveřejnit, na čí straně bylo zpoždění zapříčiněno. Pokud za zpoždění mohlo město, sankce by se samozřejmě uplatňovat nedaly.

Praha také stále nemá využití pro asi 50 000 hybridních karet, které měly být využívány jako karty Opencard. Město tyto karty nakoupilo v počátcích projektu, kvůli možným problémům se zneužitím osobních údajů je ale neuvedlo do oběhu.

„Odbor informatiky řeší další využití těchto karet, stále jsme ho ale nenašli," řekl zastupitelům Opatrný. To kritizoval opoziční zastupitel a poslanec Petr Hulinský (ČSSD). „Jsem překvapen, že se pro karty stále nenašlo jiné využití," uvedl na jednání výboru.

Podle dřívějších informací z auditu Opencard Praha karty koupila od Haguess i přesto, že bylo jasné, že nejsou pro projekt vhodné a představují zmařenou investici. Podle auditu si toho firma Haguess byla vědoma, ihned po převzetí karet magistrátem byly totiž převedeny do úschovy firmy. Praha za nákup zaplatila asi sedmnáct milionů korun.

Hulinský také dnes upozorňoval na to, že využití Opencard pro platbu parkovného v automatech je pro město prodělečné. Podle Hulinského se v počátcích projektu počítalo s tím, že město na tom bude vydělávat.

Podle Opatrného se ale jedná o městskou službu. „Platby parkovného využívá stále málo lidí," řekl ČTK Opatrný. Podle něj může být jednou z příčin to, že pro uživatele není pohodlné, když si mohou peníze na kartu nahrát pouze v paláci Adria a v sousedním sídle pražského magistrátu v Jungmannově ulici.

Zastupitelé se dnes ptali rovněž na to, kolik město utratí za propagaci, reklamu a služby tiskového mluvčího. Podle Opatrného je to letos 23 milionů korun.

Kartu Opencard v současnosti vlastní přes 450 000 lidí. Slouží jako tramvajenka, průkazka do knihovny, držitelé na ni také získají různé slevy. Projekt ale provázejí problémy a nevýhodné smlouvy. Podle kritiků je projekt předražený, město za něj zaplatilo přes 800 milionů korun. Nejvíce inkasovala firma Haguess, a to asi 320 milionů korun.