Hnědá nepřestane být hnědou, ani když jí páni budou říkat modrá
Věra TydlitátováPravdu má vždy jenom ten, kdo má vliv, peníze a moc. Takový člověk může klidně tvrdit, že hnědá je vlastně modrá. Ideálem našich mocných je hnědá, nikoliv zelená planeta.
Co se děje v této společnosti, aniž je tomu věnována větší pozornost, je znepokojivé. Byla jsem před pár dny u výslechu, protože jsem si dovolila kritizovat praktiky jistých mocných lidí, kteří vesele míří k novodobé formě českého fašismu za potlesku různých rasistů, zakomplexovaných nevzdělanců a kariéristů, kterým naslibovali modré z nebe.
Modré z nebe nebude. Spíše se vracejí metody totalitního státu, kdy vás mohou popotahovat u soudu za to, že napíšete svůj názor. Názor, že lhář lže, o to totiž při tom vyšetřování šlo. Lhář o mne šíří v tisku pomluvy, ale vyslýchána jsem já, že jsem si dovolila bránit se. Oběť má přece mlčet. Jiní lháři, kteří sami sebe označují za elitu národa, se ke lhaní připojují, čtenáři hltají jejich nesmysly a já čelím vyhrůžkám smrtí. Pravdu má vždy jenom ten, kdo má vliv, peníze a moc. Takový člověk může klidně tvrdit, že hnědá je vlastně modrá. Vždyť slovo fašismus otevřeně nepoužívají. Jen ta praxe má barvu hnědou. Ideálem našich mocných je hnědá, nikoliv zelená planeta.
Proto nám vysoce postavení úředníci pod bulvárně lákavými titulky mohou servírovat pohádky o tom, že jedna z největších ekologických havárií poslední doby je jen taková legrácka vyrobená za účelem výdělku blíže nespecifikovaných imperialistů. Že epidemie jsou výmysl a očkování je k ničemu. Že si Američané zbourali Dvojčata sami a že onen úředník se nevyvinul z nižších savců, jako jiní lidé, ale byl stvořen v šesti dnech. Že se planeta vinou člověka vůbec neotepluje a že živočišných druhů den po dni přibývá, protože lidská činnost spojená s kácením pralesů, vypouštěním zplodin a betonováním země a vůbec všeobecným bohatnutím přírodě prospívá.
Proto může pražský radní plánovat sběrné tábory pro lidi bez domova, které je nutné uklidit z očí těch napapaných, sebejistých, těch, kteří jsou za vodou. Možná se brzy dočkáme táborů pro vozíčkáře nebo pro mentálně postižené, kteří tak ošklivě narušují ten náš krásný Brave New World. Nebo se dočkáme táborů pro cizince, jinověrce a méněcenné rasy. Jiní politikáři zastrašovali bezdomovce přímo v ulicích a jiní veřejně vyhlašují, že by vystříleli Cikány nebo je zahnali za ostnaté dráty nabité elektřinou. Soudy nad tím mávají rukou. Starosta Krupky chce po volbách spolupracovat s neonacisty. Jiná starostka, která je sama v podezření na všelijaké finanční čachry a na podivně získaný vysokoškolský titul, proslula jako bojovnice proti „nepřizpůsobivým“, totiž proti těm, které nenapadlo si včas zařídit „právnické vzdělání“ a kteří si neuměli nadělat dost peněz. Pro mne je označení „nepřizpůsobivá“ poctou, nechci být přizpůsobivá těmto špinavostem.
Slovo „nepřizpůsobivý“ je užíváno jako nadávka pro lidi, kteří nejedou ve špíně velké i malé politiky. Tu totiž ovládli ti přizpůsobiví, ti bez páteře. Už nestačí, že se uplácí a krade, nyní přicházejí do módy nahnědlé ideologie, které mají nezasloužené nebo podivně zasloužené kariéry posvětit a dát jim punc mravnosti. Proklamace nadřazenosti bílé rasy, nebezpečnosti ochrany přírody, hanebnosti homosexuálů, méněcennosti žen nebo požadavek jediného státem tolerovaného náboženství — to jsou občasné rétorické výlevy, které sklízejí potlesk namísto toho, aby jejich autoři dostali přes zadek. Hezky to zní — elita národa. Opravdová elita národa zatím někde v laboratořích, na klinikách a před školními tabulemi počítá dny do výplaty. Nebo už balí kufry. Nechci, aby mi v mé zemi vládli namyšlení a zlí fanatici, sociopati nebo lehkověrní hlupáci.
Je to jen demagogické heslo, nikoliv vyjádření skutečnosti či skutečných cílů. Pod heslem jednoty národa žádali aboslutní poslušnost komu? Zdálo by se, že např. Hitlerovi či Mussolinimu. Ovšem toto zdání zmizí, když si zjistíte kdo stál za jejich nástupem k moci - konzervativní pravicové strany a vlastnické elity.
Samozřejmě je třeba nazývat věci pravými jmény a nemyslím, že je nyní nejlepší řešení pilovat historické souvislosti či etymologii různých termínů. Nalezněme tedy nové slovo, které nebude znít "fašismus," nazývejme je třebas fašíblové podle vzoru mašíbl, ale prosím, nenechme hlavní problém zamluvit terminologickými spory, je to starý, ale stále účinný trik, jak vše zamlžit. Stejně tak řeči, zda jde o levici, nebo o pravici považuji za odvádění pozornosti od reálného nástupu nové totality. Tahle totalita zatím nemá pevné politologické zařazení a naše termíny jsou jen pomocné, ale je to opravdu velké nebezpečí pro demokracii (není-li již pozdě).