Předseda spolku Šalamoun John Bok by rád dosáhl zneplatnění červencové, i když neúspěšné, volby veřejného ochránce práv. Podal proto v pondělí stížnost k Ústavnímu soudu. Boka do této funkce navrhl prezident Václav Klaus.
Neúspěšný kandidát na ombudsmana John Bok podal ústavní stížnost, v níž označuje červencovou neúspěšnou volbu nástupce zesnulého ombudsmana Otakara Motejla za neregulérní.
Příčinou stížnosti je kandidatura Ivy Brožové. Předsedkyně Nejvyššího soudu jakožto soudkyně podle některých právníků na ombudsmana kandidovat nemohla. „Paní Brožová byla nevolitelná, což celou volbu zneplatnilo," řekl v pondělí ČTK Bok.
Předsedkyně Nejvyššího soudu Brožová svou kandidaturu odůvodňovala tvrzením, že ani soudkyni nelze upřít právo na funkci, tak jako ho má dle ústavy každý občan České republiky.
Generální sekretář Ústavního soudu Tomáš Langášek k tomu tehdy na serveru Jiné právo napsal: „Iva Brožová by nemohla složit do deseti dnů po zvolení slib, jak vyžaduje zákon, a nemohla by se stát ombudsmankou. Pokud by se přesto funkce ujala, byla by výrazně poškozena prestiž úřadu ombudsmana, důvěra v novou Poslaneckou sněmovnu a konečně i dobrá pověst pretendentky na tuto funkci. Újmu by zaznamenala i důvěra v Nejvyšší soud. Jak jinak hodnotit situaci, kdy by zákonodárný sbor zvolil ochráncem práv nynější předsedkyni Nejvyššího soudu v rozporu s právem, v rozporu se zákonem? Předsedkyně Nejvyššího soudu je totiž v prvé řadě soudkyní. Může sice obratem odstoupit z funkce předsedkyně Nejvyššího soudu, soudkyní však i nadále zůstává. Funkce soudce se lze vzdát jenom písemným oznámením prezidentu republiky a v takovém případě funkce soudce podle zákona o soudech a soudcích zanikne až po uplynutí dalších tří kalendářních měsíců.“
V případě kandidatury Brožové je zajímavý i postoj legislativních odborů Senátu a Poslanecké sněmovny. Zatímco ten první neměl vůči její kandidatuře námitky, druhý ji zamítl se stejným právním odůvodněním jako Tomáš Langášek a mnozí další.
Tento rozpor znejistil klub Věcí veřejných natolik, že se jeho vedení rozhodlo počkat na možné nové kandidáty v případě, nebude-li ombudsman v první volbě zvolen, a doporučilo véčkařům nevolit nikoho. Josef Dobeš stanovisko VV před volbou odůvodnil takto: „Věci veřejné si velmi váží všech čtyř kandidátů a nemíníme posuzovat jejich váhu, jejich odbornost, jejich morální profil. Opíráme se o stanovisko legislativního odboru. U jednoho kandidáta cítíme, že v jeho nominaci je něco špatně formálního."
Iva Brožové poté ve volbě získala pouze šest hlasů. Na ombudsmana v červenci kromě Boka a Brožové kandidovaly také bývalá Motejlova zástupkyně Anna Šabatová a exposlankyně ODS Eva Dundáčková. Do druhého kola v Poslanecké sněmovně postoupily Dundáčková se Šabatovou. Té chybělo ke zvolení sedm hlasů. Do druhé volby vyšle znovu dva kandidáty Senát, další dva nominuje prezident, jak stanoví zákon O veřejném ochránci práv. Uzávěrka nominací v Senátu je 19. srpna, horní komora by měla o svých kandidátech rozhodnout 25. srpna.
Bok požádal Ústavní soud také o to, aby vydal předběžné opatření, jímž by zamezil nové volbě ombudsmana, dokud nebude stížnost projednána. Soud má podle Boka vrátit situaci do původního stavu před první volbou, která by se tak opakovala, ovšem bez Brožové.
Bok se neobává, že stížnost zdrží a zkomplikuje výběr nového obmudsmana, jde podle něj o principy. „Buď se budou dodržovat zákony, nebo budeme uvažovat o tom, jestli se něco udělá rychleji nebo pomaleji," řekl Bok.