Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká využila nabídky americké strany a koncem července požádala státního zástupce ministerstva spravedlnosti ve Washingtonu o spolupráci a poskytnutí informací a materiálů v kauze údajné korupce při plánovaném nákupu letounů Gripen.

ČTK o tom dnes informovala mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) Renata Malinová. Česká policie případ v minulosti dvakrát odložila, Vesecká ale letos nařídila pokračovat v prověřování kauzy.

O co konkrétně Vesecká americkou stranu požádala, Malinová nepřiblížila. Vyšetřování amerického ministerstva spravedlnosti se v minulosti zaměřovalo zejména na prodej stíhaček do Saúdské Arábie, vedle toho prý však úřad zjistil i informace o údajných úplatcích pro české a maďarské politiky.

Britský zbrojařský koncern BAE Systems podle zjištění americké strany údajně zaplatil nejmenovanému prostředníkovi až 19 milionů liber (nyní přes 570 milionů korun) na zajištění dodávek letounů Jas-39 Gripen do České republiky a Maďarska.

BAE ve snaze utajit tyto platby v tomto i jiných případech využívala offshore společnosti a fiktivní firmy, vyplývá z žaloby, již dříve na BAE Systems podalo americké ministerstvo spravedlnosti. Americké a britské úřady pak ale uzavřely s BAE dohodu, která vyšetřování údajné korupce největší evropské zbrojařské firmy při dodávkách zbraní do Saúdské Arábie, ČR, Maďarska a Tanzanie ukončila.

„Ve věci Gripenů se po znovuotevření kauzy uskutečnily koordinační schůzky státních zástupců České republiky, Rakouska a Švýcarska, tedy zemí, kde doposud probíhá ve věci Gripenů vyšetřování," uvedla Malinová.

Vedle Spojených států se Vesecká již dříve, letos v únoru, podle Malinové obrátila s žádostí o součinnost i na generální prokurátorku Anglie, Walesu a Severního Irska. „Žádné materiály či informace, vyjma obecně dostupných, česká strana neobdržela. Ve Velké Británii bylo trestní řízení ukončeno bez vyvození konkrétní trestní odpovědnosti," informovala mluvčí NSZ.

Z podnětu NSZ se podle ní navíc kauza Gripen stala letos v červnu v Paříži předmětem jednání pracovní skupiny proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních podnikatelských transakcích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Při prvním vyšetřování dospěla česká policie v prosinci 2002 k závěru, že se trestný čin stal, nenašel se ale viník. Podruhé se policisté začali případem zabývat v únoru 2007, koncem loňského listopadu jej ale opět odložili s tím, že nejde o podezření z trestného činu.

Malinová letos v březnu sdělila, že při kontrole, kterou Vesecká nařídila loni v prosinci, se zjistilo, že rozhodnutí o odložení případu bylo nezákonné a předčasné. Nejvyšší státní zástupkyně tak podle mluvčí nařídila rozsáhlé doplnění dokazování — má jít hlavně o objasnění dalších finančních toků a výslechy.

„Šetřením provedeným doposud nebylo vyvráceno, že k trestnému jednání mohlo dojít. Dosavadní prověřování bylo zaměřeno pouze na dílčí část jednání zakládajícího podezření z trestného činu a nebyly ani dostatečně využity možnosti vyplývající z mezinárodní justiční spolupráce," uvedla v březnu Malinová. Dozorové Vrchní státní zastupitelství v Praze pak v dubnu předalo detektivům pokyny, co mají při šetření provést.

S informacemi o podplácení při uzavírání smlouvy na stíhačky Jas-39 Gripen s Českou republikou přišla v únoru 2007 švédská televize. Padla tehdy zmínka o tom, že by do korupční aféry mohl být zapleten rakouský obchodník Alfons Mensdorff-Pouilly. V 90. letech působil v České republice jako poradce společnosti BAE Systems. Tehdy se prý pokoušel o kontakt se zástupci někdejší české vlády, kteří měli rozhodování o nákupu letounů na starosti.

Tendr na nákup stíhaček měl původně více uchazečů. Americké firmy Lockheed Martin a McDonell-Douglas/Boeing, poté i konsorcium EADS a francouzská společnost Mirage Dassault Aviation ale z něho nakonec odstoupily, zůstalo jen britsko-švédské konsorcium BAE-Systems s letouny Gripen.

Smlouvu o nákupu Gripenů schválil v dubnu 2002 tehdejší kabinet premiéra Miloše Zemana (ČSSD). Celkový rozpočet na pořízení letounů byl tehdy vyčíslen na 60,2 miliardy korun. Návrh financování však nezískal podporu parlamentu. Po povodních v létě 2002 nová vláda ministerského předsedy Vladimíra Špidly (ČSSD) od záměru nakoupit stíhačky definitivně upustila, protože peníze byly potřeba jinde.

Po různých úvahách o zajištění českého vzdušného prostoru nakonec Špidlova vláda v červenci 2003 rozhodla, že si ČR stíhací letouny pronajme. Česko nakonec do výzbroje armády zařadilo Gripeny: na deset let si od Švédska za zhruba 20 miliard korun pronajalo 14 strojů. Smlouvu o pronájmu podepsali zástupci armády v roce 2004. Do České republiky Gripeny doputovaly v roce 2005 a nahradily zastaralé ruské stroje MiG-21.