Mikronésie žádá Českou republiku o zastavení prunéřovské elektrárny

Dušan Radovanovič

Mikronésie žádá Českou republiku o přezkoumání vlivu Prunéřova na životní prostředí. Obává se dopadu klimatických změn

Ministerstvo životního prostředí potvrdilo, že mu byla doručena žádost Federativních států Mikronésie o mezinárodní posouzení vlivu prunéřovské elektrárny na životní prostředí (proces EIA). Prunéřovská elektrárna je největším producentem skleníkových plynů v České republice.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

K neobvyklému kroku vedly Mikronéskou federaci obavy z dopadu klimatických změn na její území. Jedná se o první případ, kdy se oběť klimatických změn snaží právní cestou ovlivnit cizí průmysl s poukazem na fakt, že je ohrožována produkcí skleníkových plynů.

Mikronéské ostrovy patří mezi země nejvíc ohrožené klimatickými změnami. Mnohé ostrovy vystupují jen několik metrů nad úroveň moře a vzestup hladiny oceánů je může kriticky ohrozit. Nebezpečí představují i stále častější bouře.

„Změny klimatu představují globální problém a lidé, jejichž životy jsou ovlivňovány emisemi ze zahraničních továren, mají právo požadovat celosvětové řešení. Greenpeace podporují mikronéskou žádost a požadují postupné odstavení špinavých uhelných elektráren v České republice a po celém světě,“ uvedl k tomu Jan Rovenský z Greenpeace.

Elektrárna Prunéřov, patřící energetickému gigantu ČEZ, je osmnáctým největším znečišťovatelem ovzduší v Evropě. Ročně vyprodukuje deset milionů tun oxidu uhličitého. Ministerstvo životního prostředí již dříve ČEZ vyzvalo, aby při modernizaci využilo nejlepší dostupnou technologii, k čemuž jej ostatně zavazuje i směrnice Evropské unie.

Podle Greenpeace ale ČEZ elektrárnu dostatečně modernizovat nechce a je odhodlán použít levnější, zastaralou technologii. Možný vliv elektrárny na klimatické změny zatvrzele odmítá. „V celé zprávě pro EIA, jež obsahuje 250 stran, není o dopadech na klima ani čárka,“ upozorňují Greenpeace. Z údajů Světového humanitárního fóra přitom vyplývá, že v důsledku skleníkových plynů, jež elektrárna ročně vyprodukuje, zemře ročně 45 lidí. Negativní dopad má elektrárna i na dalších 48 tisíc lidí v okolí.

Ani žaloba na hlavní světové znečišťovatele však nemůže zásadním způsobem změnit dopad klimatických změn, ekologové proto vidí jako hlavní příležitost pro zlepšení situace kodaňský summit.

„Je třeba, aby se v Kodani přijala celosvětová smlouva, která by zavázala bohaté země, aby snížily emise škodlivých látek do roku 2020 alespoň o čtyřicet procent. Smlouva musí obsahovat i závazek vyplacení 140 miliard dolarů ročně na to, aby se státy, jako je právě Mikronésie, mohly na přicházející změny adaptovat a investovat do čistých technologií," řekl ředitel kampaní Greenpeace ČR Jan Piňos.

    Diskuse