Privatizace věcí veřejných

Vratislav Dostál

Věci veřejné nereprezentuje jen strana téhož názvu, veřejná sféra je společný prostor nás všech. Se vstupem Johnovy a Bártovy strany do vlády vstoupila ovšem do vlády i soukromá firma - ABL. Zdá se to alespoň podle množství funkcí, které lidé s ní spojení obsadili.

V průběhu procesu jmenování ministrů a jejich náměstků došlo k pochybnostem, zda personálně neprorůstají soukromé subjekty do státní správy. Konkrétně běží o bezpečnostní agenturu ABL, sponzora a čelného politika Věcí veřejných Víta Bárty.

Vliv jeho firmy — kterou mimochodem před několika dny prodal svému bratrovi — se totiž projevil při nominacích zástupců Věcí veřejných do vlády Petra Nečase.

Ministrem dopravy byl jmenován zakladatel ABL Vít Bárta. Ministr školství Josef Dobeš v agentuře v minulosti pracoval. Jedním z Bártových náměstků v resortu dopravy je Martin Sýkora, který dříve taktéž pracoval ve firmě ABL. I ministr Dobeš jmenoval do funkce svého náměstka bývalého zaměstnance téže společnosti, Kryštofa Hajna.

Reputačním rizikem je podle sociálních demokratů i rozhodnutí ministra vnitra Radka Johna jmenovat do funkce náměstka majitele jiné bezpečnostní agentury, Michala Moroze, jehož firmu navíc spoluzakládal někdejší důstojník komunistické StB.

Opozice považuje za nepřípustné, aby pokračovalo či se dokonce prohlubovalo personální propojení mezi několika ministerstvy a strukturami souvisejícími s firmou ABL. Petr Nečas se obhajuje principem elementární koaliční důvěry, Věci veřejné tvrdí, že jejich nominace na vysoké úřednické posty byly činěny na pozadí kritérií odbornosti a profesních zkušeností. Do celé záležitosti se nakonec vložila i samotná ABL, podle jejíhož předsedy představenstva Martina Refky lidé na ministerstvech nejsou v žádném vztahu k ABL.

Kritika sociální demokracie

„Jako opoziční strana považujeme za svou povinnost jasně upozorňovat na případná korupční rizika a možné střety privátních a veřejných zájmů, ke kterým může dojít v důsledku prorůstání soukromých firem do státní správy," uvedl předseda ČSSD Sobotka.

Podotkl také, že na stejná rizika upozorňují občané, nevládní organizace a média. Veřejnost se oprávněně obává divoké privatizace státní správy v režii současné vládní koalice, dodal. „Personální změny, jež po jmenování ministrů nastaly ve vedení některých ministerstev, naplňují nejhorší obavy, které ČSSD se vznikem této vlády měla,“ dodal Bohuslav Sobotka.

Sobotka pak vyzval premiéra Petra Nečase k nápravě. Podle sociálních demokratů je na celé věci zarážející především ten fakt, že předseda vlády v podstatě pouze přihlíží jmenování náměstků a ministrů z řad ABL, a přehlíží tak všechna potenciální nebezpečí korupce, střetu zájmů a bezpečnostních rizik, jež nyní podle Sobotky vznikají na jednotlivých ministerstvech, a to zejména v gesci ministrů nominovaných VV.

„Nikdy v uplynulých dvaceti letech nedošlo k tak zřetelnému a otevřenému propojení podivné struktury několika soukromých firem a vedení klíčových státních úřadů.  Takový negativní vývoj nemůže předseda vlády Nečas ignorovat,“ upozornil Bohuslav Sobotka.

Důvěra Petra Nečase

Petr Nečas nakonec v Otázkách Václava Moravce uvedl, že množství nových lidí na ministerstvech, kteří dříve působili v bezpečnostní agentuře ABL, je přeci jen neobvyklé. „Věci veřejné jsou nová strana a naráží na své personální limity,“ myslí si Nečas.

Nečas v pořadu České televize zopakoval, že dostal od Věcí veřejných ujištění, že konflikt zájmů nenastane. „Dostal jsem jednoznačné ujištění od vedoucích představitelů strany Věci veřejné i od jednotlivých ministrů za tuto stranu, že v žádném případě ať už přímo nebo nepřímo se firma ABL nebude podílet na žádných transakcích s jednotlivými resorty nebo resorty obecně ovládanými stranou Věci veřejné," zdůraznil premiér.

Nečas svůj postoj k celé záležitosti argumentoval principem koaliční důvěry. Pokud ale nastane problém, chce se řídit pravidlem „padni komu padni". Přesvědčen je také, že toto vnímání mají i představitelé strany Věci veřejné. Vědí prý, že tyto obavy veřejnost a česká média mají, a budou se snažit přesvědčivým způsobem „jakýkoliv závan pochybností" vyvracet a přesvědčivě dokazovat, že tomu tak není.

Obhajoba Věcí veřejných

Podle Věcí veřejných jsou jejich nominace na pozice náměstků a ministrů činěny na pozadí kritérií odbornosti a profesních zkušeností.

Věci veřejné sice připouštějí, že jakožto ve vysoké politice nová strana disponují menšími personálními možnostmi, to ale podle jejich mínění nikterak nesnižuje kvalifikaci konkrétních osob, které budou působit na odborných pozicích.

„Věci veřejné, podobně jako koaliční partneři, nikdy nepropagovaly svoje kandidáty s takovou intenzitou, jako to činila ČSSD. Protože naší straně jde primárně o naplňování programu, personální otázky byly logicky upozaděny. S tímto přístupem byla vedená i velká část jednání mezi koaličními stranami,“ stojí v prohlášení Věcí veřejných k celé záležitosti.

Věci veřejné — pravděpodobně oprávněně — žádají nakonec opozici, ale i veřejnost, aby k posuzování kompetentnosti osob na ministerstvech přistoupili až poté, kdy začnou tito lidé ve svých funkcích působit.

Hrozba žaloby ze strany ABL

Zajímavé nicméně je, že se do celého sporu nakonec vložila i samotná bezpečnostní agentura. ABL založená současným ministrem dopravy Vítem Bártou žádá omluvu od předsedy sociální demokracie Bohuslava Sobotky. Omluvit se má za své výroky o personálním propojení firmy ABL s vedením několika ministerstev, které označil za možné bezpečnostní riziko. Firma tvrdí, že by měl uvedená tvrzení podložit důkazy.

„V opačném případě nezbude naší společnosti nic jiného než se odstranění zásahu do své dobré pověsti domáhat prostřednictvím žaloby,“ uvedl předseda představenstva ABL Martin Refka v otevřeném dopise Sobotkovi. Sobotka tento nátlak odmítá.

Společnosti ABL vadí zejména to, že Sobotka hovoří o personálním propojení mezi několika ministerstvy a strukturami souvisejícími s ABL, s čímž podle něho hrozí nebezpečí korupce, střetu zájmů a bezpečnostních rizik. Firma totiž již před časem uvedla, že lidé, kteří v ní v minulosti působili a nyní zastávají vedoucí místa ve veřejné správě, s ní nejsou v žádném vztahu.

Z tohoto důvodu podle Refky nejde o žádné personální propojení ministerstev se společností ABL. O propojení politické strany Věci veřejné a firmy ABL nicméně podle Sobotky svědčí právě ten fakt, že na kritiku aktivit ministrů za Věci veřejné na ministerstvech ze strany ČSSD nereagovala politická strana, jak bývá v demokratickém uspořádání běžné, nýbrž firma ABL.

Taktéž Pavel Šaradín se ve svém sloupku v Deníku Referendum podivuje, že se proti předsedovi sociálních demokratů neohradil ministr dopravy, nýbrž firma, kterou zakládal. „Dejme tomu, že on sám o krocích svého bratra a celé společnosti nevěděl,“ píše politolog.

Sociální demokraté ostatně opakovaně upozorňovali na možné ohrožení nezávislosti obchodů se státními zakázkami, neboť považují prodeje společností rodinným příslušníkům na oko za nepřijatelné.

Podle Sobotky tak je nezbytné, aby se v zájmu omezení korupce a střetu zájmů firmy vlastněné podnikateli Vítem Bártou a Kamilem Jankovským neucházely v příštích čtyřech letech o žádné veřejné zakázky, a to ani formou možných subdodávek.

„Nemělo by dojít k opakování příběhu bývalého ministra Aleše Řebíčka z ODS, jehož podnik díky veřejným zakázkám zázračně zvýšil svůj obrat právě v době, kdy Aleš Řebíček zastával v Topolánkově vládě funkci ministra,“ upozornil Bohuslav Sobotka.

Naplňují se tak pochybnosti o fungování a struktuře Věcí veřejných. „Vzhledem k tomu, že Věci veřejné nejsou politickou stranou, nýbrž klubem s podnikatelským záměrem, je pravděpodobné, že v momentě, kdy získají své dividendy, z vlády odejdou,“ myslí si například politolog Jiří Pehe.

„Pro českou politiku je to zcela nová zkušenost, kdy takový počet zástupců jediné bezpečnostní agentury obsadil tolik vlivných míst v exekutivě. Téměř vůbec si nelze představit, že by si něco takového mohl dovolit někdo z velkých stran. Jak by asi reagovala média, pokud by se ministrem stal sociální demokrat-podnikatel a jeho zaměstnanci obsadili několik ministerstev,“ táže se Pavel Šaradín.

Profesorka politologie Vladimíra Dvořáková nicméně připomíná, že prorůstání ekonomiky a politiky není fenoménem nikterak novým. „V tomto nebudou praktiky Věcí veřejných o nic nebezpečnější, než co jsme doposud zažili. Navíc bude jistou výhodou, že o bezpečnostní agentuře ABL víme, tudíž lze očekávat daleko větší opatrnost, pokud jde o cokoli případně napadnutelného z její strany," myslí si politoložka.

„Veřejnost ale i novinářská obec si musí uvědomit, co chce v případě politiky Věcí veřejných kontrolovat. Tu totiž nepůjde o zneužívání veřejných zakázek, tak jako to bylo doposud, a podnikatelů stojících v pozadí některých partají, nýbrž o přístup k bezpečnostním informacím," upozorňuje na z povahy věci logický zájem bezpečnostní agentury.

Podle Dvořákové tak bude třeba bedlivě sledovat průběh bezpečnostních prověrek, úniky informací a podobně. „Média budou mít v tomto případě svou roli hlídacího psa daleko komplikovanější, neboť bude problematické se k utajovaným informacím a jejich obchodování s nimi dostat," uzavíra Vladimíra Dvořáková pro Deník Referendum.

Podle Šaradína posunuje sponzor a faktický vůdce Věcí veřejných Vít Bárta hranice české politiky tam, kde by neměly být. Neboť nevíme, co se stane s muži z ABL po dalších volbách, kdy třeba své posty opustí? „Co když se všichni vrátí do subjektu, z něhož se dostali do politiky? Co jiného už by mělo být bezpečnostním rizikem?,“ píše Pavel Šaradín.

Buď jak buď, Věci veřejné jsou doposud nejdůslednějším reprezentantem nového typu politického subjektu. Jsou reprezentantem politické strany, jejíž struktura a fungování podle Jiřího Pehe připomíná spíše obchodní společnost.

Ambicí a důvodem existence takové strany pak není náprava a kultivace věcí veřejných, nýbrž obchodování se státními informacemi, státními zakázkami či výhodnými místy ve státní správě.

Podle Šaradína se tak začíná ukazovat jiná tvář Věcí veřejných, jejíž název je v rozporu s realitou a konkrétními kroky. „Je tak pouze otázkou času, kdy (si) přiznají, jakým způsobem jsou Věci veřejné řízeny a k čemu vlastně spějí. Tzv. véčkaři jsou stranou jednoho muže, neexistuje v ní veřejně sdělovaná kritika, což je pro každý politický subjekt nebezpečné,“ uzavírá Pavel Šaradín.