Z boje o Kafkovu pozůstalost se stává pěkná kafkárna

Jakub Vaníček

Dílo Franze Kafky patří mezi literární monumenty minulého století. Jeho rukopisy by proto bylo možné zpeněžit za velmi vysoké ceny. To by se ale nelíbilo Izraeli, který si Kafkovy rukopisy nárokuje.

Než pražský německý spisovatel Franz Kafka (1883—1924) odkázal své rukopisy Maxu Brodovi, požádal jej, aby jeho písemný odkaz zničil. Brod svého přítele neposlechl, texty si uschoval a propašoval je později do Palestiny. Část Kafkovy pozůstalosti pak putovala v době suezské krize do Švýcarska, část zůstala v Izraeli v majetku státního archívu, část ve svém bytě přechovávala Brodova sekretářka a dědička Ester Hoffeová.

Po smrti Hoffeové pozůstalost připadla jejím dvěma dcerám. Ty momentálně usilují o to, aby Kafkovy rukopisy zůstaly nadále uschovány v sejfech, a požadují, aby soud rozhodl tak, že obsah těchto sejfů nebude nikdy zveřejněn.

Izraelskému státu se takový požadavek pochopitelně nezamlouvá. Kafka totiž údajně uvažoval o emigraci do Palestiny, zajímal se o hebrejštinu a chtěl si otevřít v Tel Avivu restauraci. Nejen proto by se jeho pozůstalost měla stát izraelským kulturním dědictvím.

V neprospěch dcer Ester Hoffeové navíc mluví ještě jeden fakt. Hoffeová totiž některé Kafkovy rukopisy prodala prostřednictvím aukční síně Sotheby’s. Za text Procesu vyinkasovala od německého muzea v Marbachu přes milion liber. Její dcery údajně hodlají témuž muzeu prodat i zbytek písemností. A Marbašští samozřejmě o texty mají zájem.

Navzdory úsilí obou dědiček byly v posledních dnech na příkaz izraelského soudu švýcarské i izraelské sejfy otevřeny. Za vynuceného informačního embarga a za neúčasti obou dam se na obsah trezorů vrhli němečtí literární experti a izraelští právníci, včetně zástupců marbašského muzea. Jejich úkolem je vyhotovit konečný seznam uložených archiválií, na jehož základě se bude rozhodovat o budoucnosti Kafkovy pozůstalosti.

Izraelský deník Ha´arec napsal, že v sejfech byl mimo jiné nalezen i Kafkou vlastnoručně opsaný text jedné z jeho nejznámějších povídek. Podle odborníků je možné, že zde budou objeveny i doposud nepublikované práce.

Budoucí soud rozhodne, zda jeho texty zůstanou v rukou soukromých majitelů, anebo si je budou moci prohlédnout i návštěvníci muzeí.

Jak se zdá, pravdu měl Milan Kundera, když tvrdil, že Max Brod učinil velkou chybu, když nevyhověl přání svého přítele. Nyní se totiž o jeho práci hraje v absurdním dramatu, jež si nezadá s těmi, které byl Kafka schopen vymyslet.

    Diskuse