Než pražský německý spisovatel Franz Kafka (1883—1924) odkázal své rukopisy Maxu Brodovi, požádal jej, aby jeho písemný odkaz zničil. Brod svého přítele neposlechl, texty si uschoval a propašoval je později do Palestiny. Část Kafkovy pozůstalosti pak putovala v době suezské krize do Švýcarska, část zůstala v Izraeli v majetku státního archívu, část ve svém bytě přechovávala Brodova sekretářka a dědička Ester Hoffeová.

Po smrti Hoffeové pozůstalost připadla jejím dvěma dcerám. Ty momentálně usilují o to, aby Kafkovy rukopisy zůstaly nadále uschovány v sejfech, a požadují, aby soud rozhodl tak, že obsah těchto sejfů nebude nikdy zveřejněn.

Izraelskému státu se takový požadavek pochopitelně nezamlouvá. Kafka totiž údajně uvažoval o emigraci do Palestiny, zajímal se o hebrejštinu a chtěl si otevřít v Tel Avivu restauraci. Nejen proto by se jeho pozůstalost měla stát izraelským kulturním dědictvím.

V neprospěch dcer Ester Hoffeové navíc mluví ještě jeden fakt. Hoffeová totiž některé Kafkovy rukopisy prodala prostřednictvím aukční síně Sotheby’s. Za text Procesu vyinkasovala od německého muzea v Marbachu přes milion liber. Její dcery údajně hodlají témuž muzeu prodat i zbytek písemností. A Marbašští samozřejmě o texty mají zájem.

Navzdory úsilí obou dědiček byly v posledních dnech na příkaz izraelského soudu švýcarské i izraelské sejfy otevřeny. Za vynuceného informačního embarga a za neúčasti obou dam se na obsah trezorů vrhli němečtí literární experti a izraelští právníci, včetně zástupců marbašského muzea. Jejich úkolem je vyhotovit konečný seznam uložených archiválií, na jehož základě se bude rozhodovat o budoucnosti Kafkovy pozůstalosti.

Izraelský deník Ha´arec napsal, že v sejfech byl mimo jiné nalezen i Kafkou vlastnoručně opsaný text jedné z jeho nejznámějších povídek. Podle odborníků je možné, že zde budou objeveny i doposud nepublikované práce.

Budoucí soud rozhodne, zda jeho texty zůstanou v rukou soukromých majitelů, anebo si je budou moci prohlédnout i návštěvníci muzeí.

Jak se zdá, pravdu měl Milan Kundera, když tvrdil, že Max Brod učinil velkou chybu, když nevyhověl přání svého přítele. Nyní se totiž o jeho práci hraje v absurdním dramatu, jež si nezadá s těmi, které byl Kafka schopen vymyslet.