Spor mezi bohatými zeměmi a Třetím světem propukl ve fázi, kdy se do Kodaně začali sjíždět ministři, aby převzali vyjednávání od delegátů. Ti se zatím nebyli schopni shodnout na hlavních principech dohody: o kolik snížit emise, jak ji dlouhodobě financovat, ani na termínu, po němž by rozvojové země měly začít snižovat emise.

Více než sto deset vrcholných představitelů zemí má na závěrečné čtyřiadvacetihodinové jednání do Kodaně dorazit ve čtvrtek. Delegáti doufají, že v pátek bude uzavřena dohoda, jež bude směřovat k cíli udržet vzrůst průměrné teploty pod dva stupně Celsia. Doufají také, že součástí dohody bude rozhodnutí o stovkách miliard korun určených na pomoc Třetímu světu v přizpůsobení se klimatickým změnám. Podle trojice reportérů deníku Guardian Johna Vidala, Jonathana Wattse a Suzanne Goldenbergové to však včera vypadalo, že mnozí nechtějí přistoupit na podpis dohody, která by nevyhovovala jejich národním zájmům.

„Průmyslové země chtějí velkou část dohody vypracovat poslední den, až přijedou hlavy států,“ uvedl africký vyjednavač, který si nepřál být jmenován a upřesnil: „Je to trik jak prosadit podmínky, které nevyhovují rozvojovým zemím. Je to špinavá hra.“ Další delegát dodal, že mnohé hlavy afrických států do Kodaně pravděpodobně vůbec nedorazí, pokud jednání nebudou uzavřena: „Proč by měl prezident přijet podepsat dohodu, která je v podstatě nedohodou?“

Čínští a indičtí představitelé naznačili, že na konferenci přijedou. Trvají však na tom, aby hlavní body dohody byly předem schválené. Podle indického ministra životního prostředí Džajrama Raméše by vrcholní představitelé států neměli jednat o návrhu dohody. Ten podle něj musí být už hotov. „Hlavy zemí by měly přijet proto, aby dohody podepsaly,“ sdělil Raméš.

Jedním z hlavních bodů neshody je požadavek USA a EU, aby emise rozvojových ekonomik jako Indie, Číny a Brazílie dosáhly vrcholu do roku 2020. Tyto země však vzdorují s argumentem, že by zůstaly vězet v chudobě.

Podle analytiků je podobná taktika při vyjednáváních obvyklá a u dohody, již má podepsat sto devadesát dva zemí, se její váha ještě umocňuje. „Pokud bojkot závěru summitu opravdu myslí vážně a udělají to, je to závažné. Byla by škoda, kdyby konflikt dohodu zhatil,“ myslí si Janos Pastor, který vede klimatický tým generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona.

Podle Roba Bradleyho z Institutu světových zdrojů však nikdo nechce premiéra své země po příjezdu do Kodaně informovat, že přijatelná dohoda nevznikla. „Umím si představit, že ti, kteří si myslí, že pro jejich zemi bude dohoda vypadat špatně, se budou snažit premiéra své země přesvědčit, aby na konferenci nejezdil,“ uvedl Bradley.

Další informace:

Guardian Poor nations threaten climate deal showdown at Copenhagen summit