Koaličním návrhem na omezení poslanecké imunity se bude ve středu zabývat vláda premiéra Petra Nečase. Předloha počítá s tím, že poslanci by mohli být za své prohřešky trestáni po uplynutí volebního období. V současnosti je imunita na činy spáchané během volebního období neomezená.

Kabinetem návrh s největší pravděpodobností projde, jeho autory jsou totiž lídři a představitelé vládních stran. Obtížnější situace nastane ve sněmovně. Vzhledem k tomu, že jde o novelu ústavy, bude třeba k jejímu schválení nejméně 120 hlasů. Poslanců koalice je ale pouze 118.

Opoziční ČSSD dříve prohlásila, že strana podporuje návrhy na omezení imunity, proto je ochotna o této předloze jednat. Jak se k novele ústavy postaví KSČM, není zřejmé.

Někteří představitelé koalice dříve tvrdili, že imunita by měla být omezena tak, aby se vztahovala pouze na projevy v Poslanecké sněmovně. Nakonec ale strany přistoupily k této podobě. Novinkou je, že zákonodárce by mohl být za přestupek či trestný čin stíhaný poté, co jeho mandát vyprší. To v současnosti není možné. O vydání poslance či senátora ke stíhání rozhoduje celá komora hlasováním.

Od roku 1993 bylo na žádost policie zbaveno imunity 19 poslanců či senátorů, přičemž poslanec za extremistickou stranu Sdružení pro republiku — Republikánská strana Československa (SPR-RSČ) Josef Krejsa byl dokonce vydán trestnímu stíhání ve dvou případech. Naposledy sněmovna vydala bývalého poslance Petra Wolfa (zvolen za sociální demokracii), který byl podezřelý z úvěrového podvodu, zkreslování údajů o stavu hospodaření a z porušování autorských práv.

Do sněmovny doputovalo za posledních 17 let 13 návrhů na omezení poslanecké imunity. Úspěšný byl pouze jeden. Šlo o senátní novelu zákona o přestupcích. Podle ní si od roku 2002 mohou poslanci a senátoři zvolit, že budou trestáni za své dopravní a jiné přestupky tak jako ostatní občané. Budou ovšem moci také požádat o projednání přestupku parlamentní imunitní výbory.