Karlovarský festival: frajeři, VIP socky a baťůžkáři

Jan Miessler

Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech je obvykle zbytku republiky zprostředkován novináři, kteří na pár dní přijedou, nechají se pohltit „festivalovou atmosférou" a pak se celý rok zase neukážou. Jaký je ale pohled Karlovaráka?

Velká část místních na dobu trvání festivalu z města prchá, a to co možná nejdál od všeho toho humbuku. „Dříve byl festival pro obyvatele Karlových Varů společenskou událostí. Karlovarští si ho vážili a chodili na všechna vystoupení, kdežto teď jezdí většina z nich ten týden na chaty a dovolené. Naopak se sem sjíždí mládež z celé republiky,“ citovalo sobotní Právo zasloužilého promítače Josefa Janáta, který se podílel na posledních patnácti ročnících festivalu.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Ti, kteří nemohou utéct, se zavřou doma a na denní světlo vycházejí pouze za účelem nákupu potravin a jedné obligátní návštěvy centra — to aby se utvrdili, že něco takového opravdu nemají zapotřebí.

Město se všemi jeho obchody, hotely, restauracemi a autobusy ale musí někdo udržovat v chodu. Poměrně velká část místních je proto na jednu stranu vystavena všem komplikacím, které z festivalového reje vyplývají, na druhou stranu nemá kvůli svým povinnostem šanci si festival nijak užít. Důležitě se tvářící lidi s oranžovou kšandou kolem krku by proto z jejich hlediska mohli mít stejně dobře také zelená tykadla a jejich nedbale zaparkované kabriolety by mohly být létající talíře. Normální lidi totiž podle nich na festival nejezdí. Ti, co přijedou, pak nejsou z běžného (karlovarského) světa.

Dělí se do zhruba tří kategorií: arogantní frajeři, VIP socky a baťůžkáři.

Obyvatelé spacáků

Baťůžkáři jsou na nejnižším stupni festivalového potravního řetězce. Bydlí nejen na starém atletickém stadiónu poblíž nové „losovačkové“ haly, ale i na chodníku v zadních uličkách centra nebo na břehu řeky Teplé mezi hotely Pupp a Richmond. Letošní hřejivé počasí sice nevyžadovalo mít s sebou jindy nezbytný spacák, svými ležícími a spícími těly nicméně baťůžkáři opět demonstrovali, že jsou sice nezbytnou duší festivalu, ale město na ně jaksi není stavěné. O ubytování je totiž ve Varech nouze, navzdory tomu, že na chudé festivalové spáče svrchu z okolních kopců shlížejí prázdné novostavby s neprodejnými luxusními byty. Hotely v centru opravdu nejsou pro každého, a nic jiného tu prakticky není. Nadšenců, kteří jsou kvůli filmům ochotni podstoupit nepohodlí, je místním obvykle líto (pokud na ně neshlížejí svrchu stejně jako ony neprodejné novostavby), ale jediné, co s tím mohou udělat, je pokrčit rameny.

Poslední dobou ale začalo být líto baťůžkářů i samotným baťůžkářům, a tak jich letos přijelo podstatně méně. Kromě města na ně totiž vlastně nebyl stavěný ani samotný festival. Organizátoři měli v minulých letech velké problémy s kinokapacitou, největší thriller tak diváci prožívali už u okének na lísky nebo v zoufale přeplněných kinosálech. Ztráta baťůžkářského zájmu tento problém paradoxně pomohla vyřešit.

Majitelé klíčků

Nedostatek lístků a sedaček v promítacích sálech obvykle nebyl hlavní problém pro druhou kategorii festivalových návštěvníků — majitele klíčků od (více či méně) luxusních vozidel, jejichž parkování na autobusových zastávkách nakonec donutilo k rozdávaní pokut i místní policii, která se jinak snaží být po dobu festivalu ostentativně tolerantní. Stejně jako jindy si na sebevědomá přespolní auta museli dávat pozor chodci na přechodech, ale i na některých pěších zónách.

Kaliči a ti, co se přijeli na festival nechat vidět (v terminologii filmového recenzenta Radomíra Kokeše „nefilmoví návštěvníci filmového festivalu“), se dostavili jako obvykle v celkem hojném počtu, navzdory své pověstné aroganci sem ale zapadli lépe než baťůžkáři. Zase jednou se ukázalo, že Karlovy Vary jsou město pro bohaté lidi bez vkusu. Jak si totiž všímá čím dál větší počet návštěvníků (a většina místních), město na soutoku Ohře a Teplé se za posledních deset let zcela přeorientovalo podle vkusu ruské lumpenburžoazie a blízkovýchodních šejků, pro které jsou zdejší kulisy z devatenáctého století poněkud příliš zjemnělé.

Na druhou stranu, město se koneckonců přizpůsobuje vkusu svých platících zákazníků — a těmi filmofilové s baťůžkem v zásadě nejsou. „Samozřejmě, že si všímám, že festival jako místo přestává patřit lidem, kteří sem přijeli za filmy. Vždycky ale musím upozornit, že právě onen nový typ návštěvníků a návštěvnic, kteří připomínají celorepublikový sjezd Barbín a Kenů, si útratu za alkohol, taxíky, ubytování a šatičky platí sami,“ popisuje situaci Kokešův kolega Kamil Fila. Je to od nich vlastně obětavé, ze svých vlastních peněz sponzorují obraz festivalu jako „nekonečného večírku“, a vytvářejí tak pořadatelům vhodné pozadí pro jejich PR aktivity.

VIP socky

Kdo ale ve Varech navzdory laickým předpokladům příliš neutrácí, je třetí významná skupina návštěvníků, kterým se začíná přezdívat VIP socky. Podobně jako u předchozí skupiny je do Karlových Varů nezavane láska k filmu, ale snaha „být u toho“ společně s osobní VIP pozvánkou. Kromě hostů festivalu a jeho hlavního sponzora, kterým byl energetický gigant ČEZ, je třeba započítat i hosty jednotlivých firem, které na festivalu pořádaly své večírky.

Stejné firmy, které údajně kvůli krizi propouštějí své zaměstnance, snižují jim mzdy a zhoršují jejich pracovní podmínky, tak na festivalu kvůli VIP sockám provozují jakýsi velkorysý sociální stát, ve kterém se každému vzácnému hostu dostává podle jeho potřeb, aniž by se na nákladech musel podílet podle svých možností. Kromě svých obchodních partnerů a spřátelených celebrit jsou mezi VIP socky zváni i politici, a to zejména ti, kteří jinak zásadově bojují proti sockám bez přívlastků.

„Není to záležitost finanční, že bych na to neměl, ale jestli mě pan Bartoška pozval, tak bych považoval za trapné pod tlakem médií něco vracet. Pokud to někteří kolegové udělali, tak to nepovažuji za důstojné,“ řekl například v rozhovoru pro server Aktuálně.cz europoslanec Jan Zahradil (ODS), organizátoři festivalu ale podle informací serveru stejným způsobem pozvali i další politiky: ústeckého primátora Jana Kubatu (ODS), ústeckou hejtmanku Janu Vaňhovou (ČSSD) nebo náměstka hejtmana Zlínského kraje Libora Lukáše (ODS). Jiní politici již veřejně prohlásili, že si pobyt platili ze svého, aby se vyhnuli střetu zájmů, ne všichni ale toto riziko vnímají. „Myslíte, že by mě v budoucnu někdo napadl, že si mě ČEZ koupil za dvě noci v hotelu? Tak to je opravdu legrační. Navíc není žádným tajemstvím, že my některé energetické záležitosti s ČEZem konzultujeme,“ nechal se citovat Zahradil.

Politici ale netvoří většinu bohatých VIP socek, které se na festivalu vyskytují. Většinou se jedná o lidi z firemní sféry, ve které organizování opulentních párty patří k dobrému tónu a úhrada nákladů ze strany hostů naopak k dobrému tónu nepatří. I kdyby se jednalo o nesnědenou výslužku, kterou ochotní číšníci vzácným hostům zabalí na bezplatnou cestu festivalovou limuzínou do bezplatného hotelu.

Podle některých teoretiků může dojít ke skutečně svobodnému rozvoji tvůrčích sil člověka poté, co pominou veškeré jeho materiální starosti. Filmofilní baťůžkáři, vyspávající v lese za Grandhotelem Pupp se možná mají na příštím festivalu na co těšit.

Další informace:

Aktualne.cz Politici si ve Varech opět užívali za peníze ČEZ

Aktualne.cz Zahradil: Mě si ČEZ dvěma nocemi v hotelu nekoupí

Aktualne.cz Vary vozí dobré filmy, ale proč vypadají jako Top Star

Aktualne.cz Letošní Vary: dobré filmy na sjezdu bárbín a kenů

    Diskuse
    July 17, 2010 v 6.48
    Pěkná reportáž z bývalého lázeňského města resp. - jak říká můj kamarád - z ukázkového JZD.
    Lázeňským městem dneška je Kladno.