Big Boi konečně na pultech

Matěj Schneider

Jižanský hip-hopový veterán spjatý donedávna s duem OutKast vydává po mnohých odkladech své debutní sólové album.

Atlantské duo OutKast patří od poloviny devadesátých let k předním hip-hopovým inovátorům. Jejich debut Southernplayalisticadillacmuzik z roku 1994, kterému pomohl na výsluní singl Player's Ball, byl jedním ze základních stavebních kamenů hip-hopu amerického jihu. Na dvou následujících albech ATLiens a Aquemini se však odtrhli od gangsterských póz spjatých s většinou hip-hopu devadesátých let.

OutKast si postupně vypracovali jemnější styl plný lyrických kliček a živých nástrojů namísto samplů. Jejich cesta za úspěchem však byla završena až albem Stankonia z roku 2000. Deska si díky širokému spektru vlivů, rozpínajícímu se od tvrdých kytarových riffů až po drum & bassové podklady, získala mnoho posluchačů. Jenom v prvním týdnu se jí prodalo přes půl miliónu kusů.

Když OutKast v roce 2003 vydali album Speakerboxxx/The Love Bellow stali se prvními rappery, kteří obdrželi Grammy za nejlepší album roku. Jejich největší úspěch však předznamenal rozdělující se cesty obou členů - Andrého 3000 a Big Boie. Každá deska tohoto dvojalba je v podstatě sólovým projektem jednoho z nich.

Od té doby se OutKast sešli pouze při nahrávání soundtracku k filmu Idlewild, který se však nesetkal s výrazným úspěchem. Již v této době Big Boi oznámil, že chystá svůj sólový debut. Původně mělo album vyjít v průběhu roku 2008 na Jive Records, avšak potom, co mezi nahrávací společností a Big Boiem vyvstaly neshody ohledně tvůrčí svobody, se datum vydání začalo odsouvat.

Na přelomu dubna a května vyšel první singl Shutterbugg a následovaly čtyři další. 6. července bylo album konečně vydáno na newyorkském labelu Def Jam Records. Jak bylo vždy zvykem, i pro OutKast jsou rappové tracky prokládány zpívanýmy refrény. Ty má většinou na svědomí někdo ze široké škály hostů, kteří na albu spolupracovali. V různých skladbách zpívá například funkový praotec George Clinton či mladá zpěvačka futuristického soulu Janelle Monáe. S pomocí těchto dalších čtrnácti hostů a třinácti producentů Big Boi pokračuje v mísení mnoha vlivů a míchání elektronických prvků s živými nástroji ve svůj typický sound, kterým se proslavil.

Big Boi - Sir Lucious Left Foot: The Son of Chico Dusty, Def Jam Records, 2010.