Po výprasku, který dvě největší české politické strany obdržely v květnových volbách, nejedno oko zvědavě zamžikalo: Jakpak se nám asi promění? Obě partaje si potřebu sebereflexe a interních reforem uvědomily. Podle tuzemských médií má náskok ODS. Je tomu ale skutečně tak?

Sociální demokracii již v den voleb opustil předseda. Jiří Paroubek oficiálně přijal odpovědnost za nečekaně nízký volební zisk a nečekaně těsné vítězství. Přesto dodnes nepřiznává jedinou osobní chybu a vinu přičítá kdekomu okolo. Neměnil by nic ani na dosavadní strategii a komunikaci ČSSD.

Bohuslav Sobotka i další uchazeč o předsednické křeslo, Michal Hašek, to naštěstí vidí jinak. Proti koaliční sto osmnáctce si opozice hned tak něco nevydupe. Mnohem efektivnější bude trpělivé a nearogantní představování levicových alternativ vůči chystaným vládním návrhům. ČSSD hodlá dotáhnout do konce projekt modernizace a hledat cestu k zanedbávaným cílovým skupinám — vysokoškolákům, mladým, environmentalistům, kulturním aktivistům apod.

Jiří Paroubek je také jedním z posledních, kdo zavírají oči nad velrybářskými praktikami v ústecké sociální demokracii. Partajní špičky tam ale plánují vydatnou inventuru. Své kanceláře v Lidovém domě opustili Jaroslav Tvrdík a Petr Dimun.

Mnozí se domáhali „rychlého průvanu“ — v podobě předčasného zářijového sjezdu ČSSD. Na něm by se však podařilo leda zvolit nového šéfa, aniž by ale členská základna měla příležitost si řádně proklepnout jeho názory a představy. Natož aby se vedla zasvěcená diskuse na programová témata. A jelikož pes levicového konzervativismu je zakopán zejména na nejnižší stranické úrovni, jsou měsíce zbývající do března 2011 vhodnou příležitostí k pokropení celé ČSSD živou vodou.

ODS na opačném pólu září nadšením. Skládá vládu, disponuje všemi čtyřmi špičkovými ústavními činiteli (s ČSSD a KSČM na první schůzi sněmovny doslova zametla), do čela si nečekaně hladce zvolila seriózně působící tým. Petr Nečas vystupuje civilně a důsledně si střeží pověst poctivce, který „nekrade a je neúplatný“. Tento výrok, hrdě pronesený z kongresové tribuny, napovídá, že byli a jsou i jiní, méně vzorní.

Zdržme se ještě chvíli u kongresu. Hovořilo se o očistě ODS, leč slovo „kmotr“ bylo tabu. Nikdo takový není. Kuriózní poznávací značky drahých limuzín jsou prkotina. Patrik Oulický, Alexandr Novák, Pavel Dlouhý či Tomáš Hrdlička nejsou žádní kmotři, nýbrž řádní, běžní členové ODS. Tak nějak své schůzky s některými z nich vysvětlil Nečasův vlajkonoš Světla Alexandr Vondra.

Ještě před kongresem hovořil Petr Nečas jako o hotové věci, že poslanci a ministři opustí představenstva a dozorčí rady firem z „veřejného prostoru“. Prý to je tak automatické, „jako že po čtvrtku následuje pátek, jako že si po použití toalety umyjete ruce.“ Na kongresu už tato slova nezopakoval, podle zdrojů z ODS prý před poslaneckými spolustraníky couvl.

Poslanec Petr Gandalovič vyzval, aby se strana věnovala tématům „zneužívání sociálních dávek" a „pořádek v ulicích": „Na komunální úrovni se jednotliví představitelé ODS pokoušejí být v těchto oblastech aktivní, na celostátní úrovni však ODS s těmito tématy doposud tak silně spojena nebyla, přestože to je přirozená doména pravice. Brzy k tomu může přistoupit i problematika imigrace." O kreativitě pražského radního Jiřího Janečka, který na Gandaloviče navázal nápadem na segregaci bezdomovců, toho již v Deníku Referendum bylo napsáno dost.

Další perličky z kongresových projevů bez komentáře:

Exministr Martin Říman a v nadcházejícím období pravá ruka Petra Nečase ve Strakově akademii: „Ano, být ministrem je adrenalin, je to obrovská moc, najednou zjistíte, že v rámci toho svého ministerstva si můžete dělat fakt, co chcete. Cítíte se jako generál, který pokynem ruky rozhoduje o bytí a nebytí zástupů. Nechci mentorovat jako starý blbec. Ale vy, kteří těmi ministry budete,... mějte taky na paměti, že se tam musí něco dělat. Uznávám, že je těžké se s tím smířit, ale je to tak. Vím to z vlastní zkušenosti."

Europoslanec Hynek Fajmon: „Nebojme se opět privatizovat. Stále je co.“

Náměstek pražského primátora Rudolf Blažek: „Jsme politici a řeči o morálce nechejme spíše filozofům."

Delegát Jan Skopeček: „Musíme se vyrovnat i s tím, že odpůrci svobody a dalších pravicových hodnot se nerekrutují jen z klasických levicových socialistických stran, ale stále více i z řady dalších módních občanských iniciativ, mezinárodních organizací a postmoderních ideových proudů."

Tak nevím, sociální demokracie je možná pomalá a těžkopádná, avšak toto má být ta nová, očištěná, polepšená ODS?

A může být i hůř: Pavel Drobil, dýchající pro průmysl a sbalený na ministerstvo jemu zasvěcené, nakonec doputoval na ministerstvo životního prostředí. Na matlala Františka Bendu z Klausovy vlády možná ještě budeme vzpomínat se slzou v oku…

Po měsíci tristní bilance. Oranžový tým teprve začíná dumat, co do budoucna ukuchtí. Modří bez okolků pouze šoupli staré zboží do nového obalu. Ona bohorovnost zaráží. Jakoby nás za necelé čtyři měsíce nečekaly další volby…