Ostře sledovaná zakázka na sanaci starých ekologických škod v hodnotě údajně až 115 miliard zřejmě není definitivně mrtvá. Podle informací Hospodářských novin totiž nová vláda chystá vyměnit členy komise, která o zakázce bude rozhodovat.

To by přitom nemělo být třeba, pokud by bylo již definitivně rozhodnuto o zrušení zakázky. Jediným důvodem, proč je problematická zakázka dosud udržována při životě, má být totiž pouze riziko arbitráží ze strany účastníků řízení.

Ke zrušení navíc vyzvali vládu poslanci již vloni. Ta to ale neudělala právě s poukazem na případné arbitráže. Prohlásila přitom, že definitivní rozhodnutí nechá až na politické vládě vzešlé z voleb.

Ve skutečnosti tím běžící výběrové řízení udržela při životě, a pokud se nyní na ministerstvo financí vrátí Miroslav Kalousek, může se nakonec stát, že navzdory všem nejasnostem a podezřením z korupce bude jedna z nabídek schválena.

Dokonce i samotný Kalousek nyní mluví o tom, že zakázka má velký korupční potenciál. Na to už řadu let poukazovali kritici od Transparency International přes Stranu zelených až po současné koaliční partnery Kalouskovy TOP 09. ODS a Věci veřejné se v souvislosti se zakázkou nechaly slyšet, že by celou soutěž nejraději zrušily.

Minulý týden se navíc lídři ODS, TOP 09 a VV domluvili, že požádají ministra financí Eduarda Janotu o písemné potvrzení, že pokud soutěž skončí bez vítěze, nebude to znamenat podnět k arbitráži.

O tendru bude nový kabinet rozhodovat v první polovině prosince. „Tak velký tendr bude i pod dozorem celé Evropy, a tím toto riziko minimalizujeme,“ citovaly Hospodářské noviny Kalouska, který je zjevně odhodlán do rizika jít.

Rizika superzakázky trvají

Podrobně jednotlivé výhrady ke Kalouskovu návrhu v roce 2008 rozebrala česká pobočka Transparency International. Mezi hlavní problémy podle ní patří forma zakázky: firma, která zakázku vyhraje, by měla podle státu přebrat v souvislosti se sanací starých ekologických zátěží také některá rizika, stát se ale zodpovědnosti za staré ekologické zátěže kvůli existující legislativě zbavit nemůže. Stát by tak v rámci zakázky vlastně firmě hradil riziko, které by ve skutečnosti stále zůstávalo na něm.

Případné spory státu a vybrané firmy by navíc neřešil soud, ale arbitráž. „Stát se předem vzdává možnosti řešit případné spory soudní cestou, což výrazně snižuje míru právní jistoty. Nelze opomenout ani skutečnost, že vstupuje-li do závazkových právních vztahů stát, měl by pro případ následného sporu projevit důvěru ve vlastní justici,“ kritizovala rozhodčí doložku Transparency International.

Superzakázka by navíc vytvořila monopol: ani jedna ze čtyř firem, které jsou momentálně ve hře, totiž nemá kapacitu, aby všechno sama zvládla. Pokud by ale některá z nich zakázku skutečně získala, mohla by rozdávat zakázky konkurentům za vlastních podmínek, podobně jako je tomu například u velkých staveb. Naopak pokud by se vypisovaly soutěže na jednotlivé ekologické zátěže, mohly by se zúčastnit i malé firmy, které na zakázku v navrženém objemu jednoduše nemají šanci dosáhnout.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) navíc ve své pondělní zprávě zdůraznil další často kritizovaný aspekt: ministerstvo financí nemá představu, kolik by odstranění starých ekologických zátěží mělo stát. Případné nabídky firem by tak nebylo s čím porovnat, a nedalo by se tak zjistit, zda jsou výhodné, nebo předražené.

PPF si stěžovala na diskriminaci

Problematický je navíc zřejmě i samotný průběh soutěže. Finanční skupina PPF v pondělí zaslala ministru financí Eduardu Janotovi stížnost na diskriminaci a nerovné zacházení v rámci obří zakázky na odstranění starých ekologických škod. Ministerstvo již jednou konsorcium PPF Advisory, Ecosoil Süd, AVE CZ a Dekonta ze soutěže vyřadilo. PPF ale uspěla u antimonopolního úřadu, který ji vrátil do hry.

„Kromě porušení zásady rovného zacházení se podle našeho názoru poradce zadavatele a zvláštní komise dopouštějí vůči sdružení také porušení zásady zákazu diskriminace," uvádí PPF v dopisu. Akcionář PPF Jiří Šmejc k tomu uvedl, že ministerstvo dosud konsorcium v čele s PPF nevyzvalo k podání nabídky a neotevřelo ani dataroom, kde jsou k dispozici podrobnější údaje o zakázce. „Tento postup považuji za šikanózní, naznačuje odlišný přístup ministerstva k nám než k jiným účastníkům, že nám věnuje ‚větší péči',“ uvedl Šmejc.

Ministerstvo financí ale trvá na tom, že se všemi uchazeči o zakázku zachází rovně a nediskriminačně. „Přístup do dataroom byl všem uchazečům uzavřen v říjnu 2009 z důvodu zrušení rozhodnutí o vyřazení sdružení PPF Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Ministerstvo financí neumožní opětovný přístup do dataroom žádnému z uchazečů do doby definitivního rozhodnutí o další účasti sdružení PPF,“ uvedl mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.

Nabídky do výběrového řízení na obří ekologickou zakázku mohou firmy podávat do 7. prosince. Do soutěže se přihlásilo šest uchazečů, ministerstvo v prvním kole tři z nich vyřadilo, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ale později PPF vrátil do hry. Mezi uchazeči jsou dále Geosan Group, Marius Pedersen Engineering a společnost Environmental Services.

Další informace:

NKÚ NKÚ kontroloval finance určené na odstraňování starých ekologických zátěží