ČTK vydala zprávu postavenou na informacích z ministerstva vnitra a nazvala ji V loňském roce v ČR stoupl počet nelegálně migrujících cizinců. Pravda je ale taková, že stoupl pouze počet dopadených tak zvaných nelegálních migrantů.

ČTK píše v prvním odstavci své zprávy: „V loňském roce vzrostl oproti roku 2008 počet cizinců, kteří v Česku nelegálně migrovali. Naopak počet legálně pobývajících cizinců poklesl o téměř pět tisíc lidí. Při nelegální migraci policisté nejčastěji odhalili Ukrajince, Vietnamce a Rusy. Vyplývá to ze zprávy, kterou ministerstvo vnitra v pondělí předloží vládě.“

Podle Blanky Tollarové z Organizace pro pomoc uprchlíkům ale ze zprávy ministerstva vnitra nic takového nevyplývá. Upozorňuje, že povahy věci nikdo nemůže vědět, kolik nelegálních migrantů u nás pobývá, poněvadž nejsou v demografických statistikách. Znám je pouze počet dopadených nelegálních migrantů. Podle odhadů u nás přitom pobývá nelegálně na osmdesát tisíc cizinců.

Pokud policie dopadla víc migrantů, nemusí to znamenat nic jiného než to, že víc kontroluje, podotýká Tollarová. Její kolegyně Eva Kaličinská poznamenává, že se může jednat o důsledek ekonomické krize. Lidé, kteří měli pracovní víza, jež jim nebyla prodloužena, se prostě nevrátili domů a tím se z nich stali nelegální migranti. To ostatně odpovídá i poklesu legálních migrantů.

ČTK s odvoláním na ministerstvo vnitra uvádí, že při nelegální migraci policie dopadla celkem 4457 lidí, z toho 96 procent při nelegálním pobytu na území České republiky a zbytek při nelegální migraci přes vnější schengenskou hranici ČR, tedy na mezinárodních letištích.

„Ze zprávy vyplývá, že Česká republika je i nadále využívána jako tranzitní prostor pro nelegální migraci do dalších evropských zemí, i když v posledních letech se výrazněji prosazuje jako země cílová," uvádí ČTK s odvoláním na ministerstvo vnitra.

Podle Tollarové zpráva úplně pomíjí podstatu věci a evokuje dojem, že nelegální migranti představují bezpečnostní riziko. Přitom v naprosté většině se jedná o lidi, kteří k nám legálně vstoupí, ale z různých důvodů se jim nepodaří delší pobyt legalizovat.

„Nejčastěji je to z toho důvodu, že vstoupí s vízem, které je na našem území nepřevoditelné na dlouhodobé,“ vysvětluje Tollarová. Jedná se zpravidla o lidi, kteří přijedou na turistická víza a nechají si pak zprostředkovat zaměstnání. Na našem území si svá víza nemohou prodloužit a jejich pobyt se po uplynutí lhůt změní v nelegální.

Přitom by problém řešilo, kdyby Česká republika tak jako řada jiných evropských zemí umožnila cizincům pobyt legalizovat i přímo na našem území.

Tak zvaní nelegální migranti mohou být lidé vysloveně na okraji společnosti, krajně zranitelní, kteří sami potřebují podporu. Mohou zde pobývat bez pasu, který jim zadržela zprostředkovatelská agentura. Nebo si vyřídí vízum jen do Polska, které může být levnější, a využijí možnosti přejít v rámci schengenského prostoru.

Jsou to zpravidla lidé, kteří tu chtějí zůstat dva tři roky, vydělat peníze a vrátit se domů, vysvětluje Tollarová. Nelegálními se stanou třeba už jen proto, že nemají peníze na zaplacení zdravotního pojištění na rok dopředu, což český stát vyžaduje.

Statistiky ministerstva vnitra o migrantech

ČTK uvádí ze zprávy ministerstva vnitra další statistická data. Z celkového počtu dopadených nelegálních migrantů byla čtvrtina žen a 2,5 procenta dětí. Více než třetinu lidí zajištěných při nelegální migraci tvořili Ukrajinci, následovali Vietnamci (devět procent) a Rusové (8,5 procenta).

Počet legálně pobývajících cizinců od roku 2000 přitom stále stoupal, loni ale poprvé poklesl, a to na 433 305 lidí, což podporuje názor, že za nárůstem dopadených nelegálních migrantů stojí ekonomická krize.

Nejvíce zákonně pobývajících cizinců u nás pochází z Ukrajiny (131 977), Slovenska (73 446) a Vietnamu (61 126). Ministerstvo průmyslu a obchodu evidovalo celkem 87 753 podnikatelů-cizinců. Podnikatelé nejčastěji pocházeli z Vietnamu (35 590), necelou třetinu podnikatelů (29 procent) tvořily ženy.

Azyl v Česku loni získalo 75 lidí. Nejvíce azylantů bylo z Barmy (21), následovala Ukrajina (devět) a Vietnam (osm). ČTK neuvádí, kolik lidí o azyl vloni požádalo, ani kolik žádostí bylo zamítnutých.

České zastupitelské úřady loni udělily zhruba 456.000 víz, což je přibližně o 129.000 méně než v roce 2008. O víza nejvíce žádali Rusové, Ukrajinci a Bělorusové.

Na českých mezinárodních letištích bylo loni odbaveno v obou směrech 10,8 milionu lidí, což je oproti roku 2008 o téměř čtvrtinu méně. Vstup do země policie na letištích odepřela celkem 379 cizincům, to je téměř o polovinu více než v roce předcházejícím. Nejčastěji se vstupu nedočkali Rusové (85), Arméni (44), Ukrajinci (40), Indové (15) a Turci (13).    

Otázkou ale zůstává, proč ČTK nekonfrontuje zavádějící informace ministerstva vnitra s jinými experty a vydává zprávy opírající se pouze o jeden jediný zdroj.