Jan Vyleťal (1940) vystudoval Vysokou technickou školu v Brně a je členem České astronomické společnosti. Jeho odborný vztah k astrofyzice a vývoji kosmu jej v posledním desetiletí inspiruje k esteticky působivé malbě.

Z vystaveného souboru v Galerii Maldoror je zřejmé, že je autor zevrubně obeznámen s klasickou linií malby významných tvůrců abstraktní geometrie šedesátých let do současnosti i s jejími teoretickými principy.

Do jisté míry Jan Vyleťal, starší bratr na konci osmdesátých let zesnulého surrealistického malíře Josefa Vyleťala, navazuje na lekce nové geometrie malířské tvorby konstruktivní orientace.

Pokouší se však rozšířit kompozice svých promyšlených obrazů o výtvarné ztvárnění řady konkrétních fyzikálních dějů a vývojových fenoménů, o nichž je známo, že probíhají ve vesmíru.

Stěží bychom mohli autorův přístup označit za postmoderní, nicméně určité strukturní obrazce a členité vzory jeho pláten propojené do paprsčité sítě souřadnic, evokují nezávaznou hravost postmoderny.

Za důležité vodítko, které divákům usnadňuje porozumět abstraktní skladbě a vizuálním šifrám, lze považovat vědecké názvy obrazů: například: Magnetické pole a jeho projevy ve sluneční atmosféře, Struktura Kentaura Chiron, Neutrinové moře anebo Kvantové plazma.

Zároveň tyto názvy potvrzují svébytnou poetiku a imaginaci umělce, jenž výtvarně interpretuje kosmické jevy děje prostřednictvím rastrů racionálních struktur a barev, ale také podrobných analytických textů, které provázejí jednotlivá výtvarná díla.

Na rozdíl od výtvarníků, kteří zobrazují vesmír v rámci vágních pojmů pseudomystiky, jde Janu Vyleťalovi především o vynalézavou vizuální a estetickou reflexi lidského vnímání kosmických událostí.

Jan Vyleťal: Kosmická geometrie. Galerie Maldoror, Přemyslova 9, Praha 2 — Vyšehrad, otevřeno středa až sobota od 13 do 18 hodin. Výstava potrvá do 3. července 2010.