Po impozantních formátech obrazů Josefa Bolfa na loňské výstavě Spodní proud v Rudolfinu a sugestivní přehlídce malířských prací v zimě na Staroměstské radnici v Praze (GHMP) kulturní veřejnost zaznamenala, že se na zdejší výtvarné scéně objevil výrazný, charismatický malíř, jehož obrazy vyslovují ryzím vizuálním jazykem osobní zkušenost další „ztracené generace“.

Její příslušníci tentokrát bloudí ve vnitřním exilu flegmatické konzumní společnosti, kde jsou umělci vnímáni asi jako kdysi žlutí opeřenci v hlubinných dolech. Každý z nich se potýká sám s neosobními rastry pobývání ve velkoměstě obklopeném nehostinným labyrintem sídlišť.

Někteří z těch podivínských tvůrců procházejí „v půli své pouti“ koridorem sociálních rituálů, které je přinutí být na každém kroku ve střehu, aby se věcně a bez iluzí pokusili najít svou vlastní cestu. Naštěstí autor výstavy tuší, že bude jednou potřebovat lví sílu, aby nepodlehl ve střetu s anonymní mocí.

Pro svou kmenovou galerii H. K. Artworks připravil Josef Bolf (1971) kolekci převážně menších obrazů, inspirovaných snímky ze starých rodinných alb. Nezaměnitelnou atmosféru fotografií přenesl svým subtilním malířským rukopisem do obrazů a oživil je nenápadnou zvukovou stopou.

Obrazy se zamlčenými příběhy otevírají pohled na věci, co nejsou, čím se zdají. Zvuková kulisa výstavy pomáhá divákům, aby pozorně vnímali nejistou povahu proměnlivého vztahu mezi tím, co pominulo a co tu je.

Chvatný záznam Bolfovy expresivní malby divákovi potvrdí, že jde stejnou měrou o výsledný obraz jako o prožitek okamžiku zprostředkovaný právě „osobní dispozicí“ autorovy malby.

Úvodní malý obraz ženské postavy, která leží zády k nám na podlaze, evokuje explozi emocí dřív, než si přečteme jeho název: Po sebevznícení. Zatímco v horizontálním obraze, věcně pojmenovaném Sklad, si ani nechceme představit, jakou morbidní práci tu vykonávají dvě obyčejné ženy, jejichž podezřelá činnost nás vtahuje do živočišného děje v ponurém suterénu.

Stěžejní obraz výstavy zaznamenává jak civilní ráz, tak i hrozné vnitřní pnutí sterilní budovy Nemocnice. Přímo cítíme, jak se před námi stěny její vstupní pasáže ochotně rozestupují, aby sevřely bezmocnou oběť do pasti.

Výstava z díla Josefa Bolfa příchozím nabízí zasvěcující vhled do mnohavrstevného procesu malby, zhuštěné všedními i iracionálními významy vizuální reality, kterou jsme běžně obklopeni.

Ukáže i to, že tak projasněný vhled do necenzurované skutečnosti obrazů, který jim malíř poskytuje, předpokládá jakousi hlubokou, vědomou a možná především nevědomou obeznámenost jejich tvůrce s věcmi života i smrti.

Josef Bolf: Osobní dispozice. Hunt Kastner Artworks Gallery, Kamenická 22, Praha 7. Výstava potrvá do 18. července 2010.