Ve světě a teď i u nás se objevuje nový jev: spontánní akce odporu, které nikdo předem neorganizuje a které jdou mimo všechny zavedené instituce, strany, odbory, hnutí. Mají různou podobu: hořící auta na předměstích Paříže, pouliční boje v Řecku v roce 2008 nebo současné okupační stávky na rakouských a německých univerzitách. Stávka v nošovické automobilce Hyundai na začátku prosince byla právě taková.

Zaměstnanci se bez vědomí odborů domluvili a před zahájením povinného přesčasu zastavili výrobní linky. Svědčí to o současné situaci, v níž vládne mezera mezi stranami, odbory, hnutími a podobou reálného života. Ti, kdo se pustí do takových akcí, to nedělají kvůli tomu, že se hlásí k nějakému hnutí, straně nebo odborům, nýbrž často navzdory tomu. Jak se píše v článku „Vítejte na ostrůvku skutečnosti“, který anonymně vyšel na internetové stránce řeckých pouličních bojovníků Koukouloforos, „levicové fosílie byly v těchto dnech zděšené, protože se cítily totálně osaměle, zastarale, pitvorně. Hlava církve se shodla s čelním představitelem komunistické strany ve společném obviňování ,cizích sil‘ z podněcování povstání.“