Rozdělování Prahy do volebních obvodů nemá smysl
Pavel ŠaradínNa příkladu Olomouce se ukazuje, proč je rozdělování měst do volebních obvodů nesmyslné a v důsledku slouží pouze ke zvýhodňování velkých politických uskupení.
Včerejší vydání Deníku Referendum informovalo o rozdělení Prahy do sedmi mandátových obvodů. Jelikož se zvýší práh potřebný k zisku mandátu, uvažují opoziční zastupitelé o žalobě. Princip poměrnosti se naruší a objeví se disproporcionalita mezi procentem obdržených hlasů a počtem mandátů. To je hlavní výtka vůči uspořádání, které schválili zastupitelé za Občanskou demokratickou stranu. Situace v Praze není ojedinělá, respektive k čemu dojde či jak více obvodů funguje, si můžeme ukázat na příkladu Olomouce. Právě toto město je typické nesmyslným zavedením volebních obvodů, které přispívá k posilování velkých stran a oslabování stran malých.
Každé čtyři roky v době před lokálními volbami v Olomouci kritizují malé politické strany rozdělování Olomouce do pěti volebních obvodů (po devíti mandátech). Tento systém totiž nahrává spíše velkým stranám než těm malým. Přitom ve srovnatelných městech subjekty kandidují v jednom celoměstském obvodu. Zastupitelstvo statutárního města Olomouce však vždy v maximální možné míře využívá volební zákon a schvaluje rozdělení města do pěti obvodů (stejně tak mohly existovat i obvody čtyři, tři, dva nebo obvod jeden). Volební zákon se však v devadesátých letech minulého století měnil, takže v komunálních volbách se v roce 1994 volilo rovněž v pěti částech, ale v roce 1998 už v šesti. Následně zase v pěti. Už tato změna ukazuje, že zvolený omezující mechanismus je účelový a nemá žádné geopoliticko-sociální či historické opodstatnění. Je to jen uměle stanovená hranice, která slouží velkým stranám.