Je paradoxem letošních voleb, že strana, jež utrpěla historicky největší volební ztrátu, sestavuje vládní kabinet. Přesto mnohé nasvědčuje tomu, že se Občanská demokratická strana nachází v jedné z nejsložitějších situací za svou bezmála dvacetiletou existenci. ODS byla doposud hegemonem pravé části české stranické soustavy. Všechny volební výsledky až do letošního roku občanským demokratům přisuzovaly roli jednoho ze dvou hlavních pólů stranického systému, kolem něhož obíhaly vždy jedna až dvě další malé pravostředové formace.

Taková konfigurace každému z předsedů ODS, který sestavoval pravostředový kabinet, umožňovala uplatňování nekompromisního, na zájmy malých koaličních partnerů se příliš neohlížejícího stylu politiky. Ve všech svých vládách měli občanští demokraté vždy převahu vlastních ministrů. Jedinou výjimkou byla druhá Klausova vláda sestavená po volbách v roce 1996, kde byl poměr ministrů osm za ODS, čtyři za ODA a čtyři za lidovce. Tato okolnost měla — vedle toho, že šlo o vládu menšinovou — nepochybně vliv na její stabilitu a délku trvání.

Ztráty ODS, zisky TOP 09

Avšak výsledek letošních voleb radikálně změnil poměr sil v pravé části stranické soustavy. V žádném případě již nelze hovořit o dominanci jedné velké strany. Oproti volbám v roce 2006 občanské demokraty letos volilo o 834 683 voličů méně, ODS ztratila osmadvacet mandátů a získala pouze něco málo přes dvacet procent hlasů. V TOP 09, kterou mimochodem volilo 873 833 voličů, vyrostla občanským demokratům silná konkurence a v Miroslavu Kalouskovi politik, jehož ambice je být vůdčí postavou české pravice. Tato okolnost se samozřejmě otiskne i do podoby kabinetu: počet ministrů za občanské demokraty bude nižší než součet ministrů jejich koaliční partnerů.

Tento týden proběhne volební kongres občanských demokratů. Petr Nečas kandidující na předsedu strany bude usilovat o získání silného mandátu, který s největší pravděpodobností od delegátů sjezdu dostane. Je nicméně otázkou, budou-li obrovské ztráty občanských demokratů a nejnižší volební zisk v celé dosavadní historii strany tématem k sebereflexi v čase, kdy Petr Nečas vyjednává podobu koaličního kabinetu, jehož aritmetická většina v Poslanecké sněmovně je nejvyšší ze všech dosavadních polistopadových vlád.

Podle politologa Jiřího Peheho je ODS v rozkladu. „Situace občanských demokratů je ještě daleko vážnější nežli situace sociální demokracie. ODS je rozpolcená na několik proudů a je málo pravděpodobné, že se je Petru Nečasovi podaří sjednotit. ODS utrpěla zdrcující porážku. Za normálních okolností by strana měla provést hlubokou introspekci, avšak to, že Petr Nečas sestavuje vládu, povede k zametení problémů pod koberec,“ říká pro Deník Referendum Jiří Pehe.

„Okolnost, že si poražený z voleb počíná jako vítěz, neboť sestavuje vládu, způsobí, že občanští demokraté nenajdou odvahu k sebereflexi,“ doplňuje Jiří Pehe. Podle Pavla Šaradína nebude kongres nicméně žádnou selankou, avšak taktéž neočekává, že by se mezi delegáty našla většinová vůle vydat se cestou hluboké reformy, kterou strana nepochybně potřebuje.

Vladimíra Dvořáková má za to, že občanští demokraté musí vyslyšet poselství voličů. Ti masovým kroužkováním dali straně jednoznačně najevo, že si mnoho z dosavadních předáků občanských demokratů v jejím čele už nepřejí. „Situace v ODS je nepřehledná a nikdo podle mne přesně neví, jaký je ve straně poměr sil,“ myslí si politoložka Vladimíra Dvořáková. Podle ní se tak dá očekávat tvrdý souboj o místopředsednické posty.

To si uvědomuje i Petr Nečas. Strana podle něho dostala ve volbách jasný vzkaz, že musí projít změnami, včetně těch personálních. „Musíme se stát důvěryhodnou stranou, abychom opět byli klíčovou politickou silou na pravicové české politické scéně. To, že mají přijít noví lidé do vedení ODS, že se vedení ODS má výrazněji personálně obměnit, je opět v pořádku,“ řekl minulý týden Petr Nečas deníku Právo.

Pravděpodobný budoucí předseda občanských demokratů již ostatně vyjmenoval šest lidí, které by uvítal ve vedení své strany. V rozhovoru pro Mladou frontu Dnes uvedl jako kandidáty na místopředsedy Davida Vodrážku, Alexandra Vondru, Pavla Blažka, Miroslavu Němcovou, Jiřího Pospíšila a Pavla Drobila. „Určitě každý z nich by byl přínosem pro vedení ODS," doplnil Petr Nečas.

Vše tak nasvědčuje tomu, že kongres proběhne ve znamení personálních rošád, aniž by se závažně diskutovalo o ideové vyprázdněnosti strany a volebním výsledku, jenž by se dal sportovní terminologií označit za utrpěné vítězství. Vladimíra Dvořáková si myslí, že hlubší rozbor situace občanských demokratů nelze očekávat i proto, že ji nelze přičíst na vrub Petra Nečase. I Pavel Šaradín má za to, že odchod Mirka Topolánka z čela ODS několik týdnů před volbami způsobil, že občanští demokraté mohou jen stěží označit kohokoliv ze současného vedení strany za přímého viníka volebního debaklu.

Podle Vladimíry Dvořákové si na sjezdu bude chtít Petr Nečas především vyjasnit svou pozici ve straně. „To, zda mu delegáti zvolí jím preferované místopředsedy, ovlivní sílu jeho mandátu pro sestavování vlády,“ říká v rozhovoru pro Deník Referendum Vladimíra Dvořáková. Podle ní potřebuje Nečas legitimizovat svou pozici lídra strany a budoucího předsedy koaliční vlády. Je totiž pravděpodobné, že vznikající pravostředová vláda nebude navzdory vysoké aritmetické většině nikterak stabilní.

Koalice s hlavním konkurentem a čtyřmi skauty

„Povolební konstelace je taková, že občanští demokraté nebudou mít ve vládě většinu. To pro ně bude zcela novou zkušeností, a je otázka, do jaké míry to ovlivní vládní stabilitu a interakce mezi jejími jednotlivými subjekty,“ uvažuje Pavel Šaradín. Podle něho musí politici ODS pochopit, že jejich dosavadní politika uzavřenosti se vyčerpala. Čeká je tak poprvé vládnutí, jejímž průvodním jevem bude nutnost brát ohledy na koaliční partnery a jejich menšinové zájmy. Tato okolnost bude testem vyzrálosti politické kultury české pravice. A ta je podle Jiřího Peheho doposud chabá.

Jiří Pehe nepochybuje o tom, že budoucí vláda pravého středu bude nestabilní. „A to z několika důvodů. Poprvé nebude tvořena jednou velkou dominantní stranou a dvěma malými satelity, nýbrž třemi subjekty střední velikosti. Vzhledem k stále bídné politické kultuře nemůžeme za daného rozložení sil očekávat hladké vládnutí,“ myslí si Jiří Pehe.

„Avšak hlavním destabilizujícím momentem této vlády bude to, že ji tvoří přísně vzato pouze jedna politická strana a dva kluby v podobě TOP 09 a Věcí veřejných. Především Věci veřejné nelze charakterizovat jako politickou stranu. Jde spíše o spolek podnikatelů, jenž bude inherentně nestabilním prvkem vládního kabinetu,“ uvažuje o Věcech veřejných politolog Jiří Pehe.

Podle něho Věci veřejné v praxi demonstrují zdejší většinové mínění, že politiku může dělat v podstatě kdokoli. „Působí dojmem, jako kdyby si občanští demokraté a TOP 09 přizvala k vyjednávání o vládě čtyři skauty,“ dodává k nové straně Jiří Pehe.

Občanští demokraté tak podle něho nemohou očekávat stabilní budoucnost své vlády. Nečasovi bude ale především komplikovat situaci druhý z jeho koaličních partnerů. Zatímco Věci veřejné posbíraly především protestní hlasy, TOP 09 volili pravicově orientovaní voliči nespokojení s klientelismem a korupcí občanských demokratů. „Nástup TOP 09 jakožto radikální pravicové strany je největším nebezpečím pro budoucnost občanských demokratů,“ říká rezolutně Jiří Pehe.

„Nezapomeňme, že letos na podzim budou senátní a komunální volby. TOP 09 se ve volbách do Poslanecké sněmovny podařilo porazit občanské demokraty i v Praze, tedy v baště pravice. Ve všech minulých volbách tu přitom ODS bezkonkurenčně dominovala,“ upozorňuje Jiří Pehe.

Jinak řečeno to znamená, že občanští demokraté budou vládnout se stranou, která je současně v mnoha aspektech jejím největším soupeřem, neboť usiluje o stejného voliče. „Pokud TOP 09 vyhrají pražské komunální volby, bude to pro ODS obrovský problém, destabilizuje to pozici Petra Nečase ve straně a ovlivní to interakce ve vládě i její stabilitu,“ říká Jiří Pehe.

Neklid před senátními volbami

Občanští demokraté mají v současném Senátu 35 mandátů, sociální demokraté pak 29. Avšak ODS jich obhajuje osmnáct, zatímco sociální demokraté ani jeden. Je tedy vysoce pravděpodobné, že senátní volby povedou ke ztrátě občanských demokratů a úbytku jejich senátorů. Připočítáme-li k tomu fakt, že v mnoha — především pražských — obvodech jim největším soupeřem nebude ČSSD, nýbrž jejich koaliční partner v podobě TOP 09, je dost možné, že občanské demokraty čeká podobný výsledek jako ve volbách sněmovních.

„Pokud volby do Senátu potvrdí ztráty z voleb do Poslanecké sněmovny, destabilizuje to situaci na pravé straně naší stranické soustavy, otřese to s pozicemi celého vedení ODS a samozřejmě ovlivní chod vlády. Především to povede k beztak nutné hluboké reformě občanských demokratů. ODS bude muset najít mechanismy k vnitřní očistě, což znamená vypořádání se s klientelismem nebo fenoménem mrtvých duší ve straně,“ myslí si například Pavel Šaradín.

Potvrdí-li tak skutečně senátní a komunální volby ztrátu podpory občanských demokratů, bude to znamenat přelomové překreslení politické mapy v České republice, a to nikoli jen v kontextu domácí, nýbrž i zahraniční politiky. ODS po bezmála celé dvacetiletí dominovala pravé části stranického spektra.

Jednou z charakteristických vlastností její programatiky je velice chladný postoj k procesům evropské integrace. Jaroslav Šabata v redakci Deníku Referendum ihned po zveřejnění volebních výsledků řekl, že obrovský propad hlasů pro občanské demokraty je fatální prohrou celé polistopadové pravice.

„Že Schwarzenberg je nejúspěšnějším politikem v Praze, to je přece fatální prohra celé polistopadové pravicové politiky. A na prvním místě Václava Klause: na první pohled se zdá, že Schwarzenberg je v českém prostředí zcela bizarní postava. Ve skutečnosti je to konzervativní politik, který má smysl pro míru v evropském kontextu. Není provinciální. Na rozdíl od eskapád všeho druhu, kterými v celé Evropě proslul Václav Klaus,“ uvedl Jaroslav Šabata.

To potvrzuje i Jiří Pehe, podle něhož se volební výsledky vůbec nehodnotily v kontextu evropské politiky. „Mám ve svém okolí mnoho přátel, kteří smýšlejí pravicově, avšak příčilo se jim volit ODS z důvodů jejího euroskepticismu. Tito lidé dali v letošních volbách hlas právě TOP 09. A jak vidno, není jich málo. Jinak řečeno, mnoho lidí nemotivuje ke své volbě pouze ekonomický program stran, nýbrž právě i třeba programatiky partají ve vztahu k Evropské unii,“ říká Jiří Pehe.

Faktem zůstává, že situace ODS je obtížná. V ohrožení TOP 09 se nutně potřebuje reformovat, ale situace vládní strany k tomu skýtá mnohem menší příležitost než postavení v opozici.