Bolest je tak blízko slasti

Ivan David ml.

Podstatným momentem, který motivoval voliče k volbě pravicových stran, nebylo sobectví. Byla jím naopak touha po sebeobětování v zájmu vyšších cílů.

V jedné z forbín Wericha s Horníčkem probíhá tento známý dialog:

Horníček: „Takže já bych pro naše noviny udělal s vámi takové… (interview)“

Werich: „A pro jaké noviny je to? — No to je vlastně jedno, že ano…“

Po více než půl století od doby, kdy z úst pánů W&H zazněla tato slova, se zdá, že jsme zase tam, kde jsme byli.

Nejenom, že (téměř) veškerá oficiální média i dnes opakují, sešikována do jediné (tentokrát neoliberální) ideologické řady, s drobnými obměnami stále tytéž floskulemi prosycené komentáře, ale — jak nedávno v jednom článku správně upozornil Michael Hauser — tyto komentáře se navíc zásadně vyznačují nedostatkem jakýchkoli pochybností o základních premisách, z nichž vycházejí.

Když bylo před dvěma roky čtyřicetileté výročí sovětské okupace, viděl jsem v České televizi rozhovor s Miloušem Jakešem. Redaktor se ho tázal: „Neměli jste tehdy vůbec žádné výčitky svědomí ohledně osudu vašich politických oponentů?“

×
Ivan David ml.
Domov → Komentář
11. června 2010 v 8.00

Nejčtenější Nejdiskutovanější
24 hod týden měsíc

Zkopírovat odkaz Vytisknout
Diskuse
LV
Libor Vodička, teatrolog - učitel na FF
June 11, 2010 v 11.09
Je to na psychiatra.
Už to tady v různých obměnách padlo a je třeba se nad tím zamyslet více: jako už tolikrát v dějinách rozum a pudy sebezáchovy zůstávají stranou, když vědomí voličů je bičováno strachem, neukojenými touhami, zlostí....zkrátka emocemi. Hlubinná psychologie by také snad mohla ozřejmit, kterak se český národ semkne kolem knížete, málem tak bájného, že jeden začne uvažovat o Blaníku... Ach jo.
Jan Kopecký, sociolog
June 11, 2010 v 15.38
ad LV
Opakovaně připomínám, že žijeme v republice a nemáme knížata, ba ani vévody krumlovské.
Hlubinná psychologie může být prima intelektuální zábava (např. proč C.G.Jung rozlišoval arijskou a židovskou psychologii a zda tím dosáhl těch skutečných hlubin), ale důležitější by bylo zblížení rozumu a zdravého rozumu, či (což není samozřejmě totéž) úplně vulgárně intelektuálů a inteligentních lidí.
Vzdychat můžeme v hospodě.
LV
Libor Vodička, teatrolog - učitel na FF
June 12, 2010 v 10.36
ad JK
Ano, máte nepochybně pravdu, milý občane, ale také nepíšeme rok 1793 a nechodíme vzdávat čest Nejvyššímu Rozumu... A v souladu s vtipným článkem pana Davida si myslím, že jenom pomocí humoru lze vysvětlit některé psychopatologické prvky v naší společnosti, nemáme-li se také zbláznit. Myslím, že identifikace nemajetných plebejců s aristokracií patří zrovna k oněm bláznivým kouskům naší polis. V každém případě se ukazuje, jak hluboce se před pár lety mýlili ti, kteří brojili proti večerníčku o Krakonošovi. Tvrdili (hlavně v Lidových novinách), že naši mládež nakazí bolševickým virem. Naopak: zatímco lidový Krakonoš se naší mládeži zprotivil, oblíbila si Trautenberka. Z logiky věci: i já vždycky trochu fandil Vlkovi a tomu ulízlému a vyfešákovanému Zajíci trochu přál, aby alespoň v jednom díle skončil na pekáči...