Ministerstvo kultury spravuje a dohlíží na tři desítky příspěvkových organizací. Od Národní galerie nebo Moravské galerie v Brně, přes Národní muzeum, Filmový archiv či Národní divadlo až po Českou filharmonii. Jejich fungování a vztahy mezi úřadem a nimi upravuje zákon, který schválila Poslanecká sněmovna v dubnu 2006, čtyři dny před tím, než zemřel někdejší ministr kultury Pavel Dostál.

Úřad byl v minulosti opakovaně kritizován za přístup k příspěvkovým organizacím, čas od času si na jeho postupy stěžují ředitelé některých z nich. Tak jako například odvolaný šéf České filharmonie Vladimír Darjanin, načež byl z postu odvolán nedlouho po svém jmenování.

Ministerstvo je ale terčem kritiky také odborné veřejnosti i kontrolních orgánů. Před čtyřmi lety kontroloval Nejvyšší kontrolní úřad fungování ministerstva ve vztahu k České filharmonii, Divadelnímu ústavu a Laterně Magice.

„Zatímco příspěvkové organizace ministerstva kultury jsou podle pravidel z grantových i dotačních řízení vyloučeny, neboť tyto jsou určeny pouze pro nestátní organizace, poskytovalo zároveň ministerstvo ze stejného programu (Kulturních aktivit) dotace na projekty příspěvkových organizací, a to dokonce v rozporu se zákonem, bez řádného předkládání žádostí, projektů a rozpočtů,“ napsala na základě závěrů kontroly ředitelka organizace ProCulture Marta Smolíková.

„Kontrolou bylo zjištěno, že ministerstvo kultury jako zřizovatel Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, Státní opery Praha, Národního filmového archivu a Moravské galerie v Brně nevymezilo ve zřizovacích listinách majetek svěřený těmto příspěvkovým organizacím buď vůbec, nebo bylo vymezení majetku neúplné či chybné,“ upozorňuje zase ve svých závěrech Marie Hošková z NKÚ, která tyto organizace kontrolovala v loňském roce.

Kromě kontroly jejich fungování ministerstvo řeší personálie příspěvkových organizací, které zřídilo. Nejviditelněji pak jmenuje a odvolává jejich ředitele. Chystaných nebo provedených jmenování se za poslední měsíce sešlo několik. Ministrovi kultury s výběrem ředitelů pomáhají odborné komise, jejichž závěry ovšem vedení úřadu nemusí respektovat. Tak se v zimě 2008 stalo, že po odchodu tehdejšího ředitele České filharmonie Riedlbaucha, byl novým šéfem orchestru jmenován Vladimír Darjanin, aniž by byl komisí vybrán. Byl tehdy pouze doporučen pro postup do druhého kola.

Po svém nedávném odvolání Darjanin pro Deník Referendum konstatoval, že „(ministr) teď půjde po Sporkovi“. Richard Sporka šéfuje Pražský filharmonický sbor od roku 2006. Ministerstvo kultury vyhlásilo, jak Darjanin varoval, výběrové řízení na nového ředitele v květnu. Sporkovi ale stejně končí mandát začátkem roku 2011. Výběr nového ředitele jednoho z nejlepších smíšených pěveckých sborů světa právě probíhá. Otázkou je, zda jej jmenuje ještě stávající ministr, nebo už ten nový.

Výběrové řízení na post generálního ředitele Národní galerie vyhlásil ministr kultury Václav Riedlbauch na jaře letošního roku. V polovině dubna se nad profily kandidátů sešla porota složená ze zástupců odborné veřejnosti, počínaje ředitelkou informačního a vzdělávacího centra pro kulturu ProCulture Martou Smolíkovou a konče ředitelem vnějších vztahů firmy Škoda Auto a členem Správní rady VŠUP Radkem Špicarem. Ministr pak po poradě s porotou vybral tři uchazeče, kteří podle něho na post ředitele galerie přicházejí v úvahu. Zbytek se rozhodl nechat na novém ministrovi. „Seznámil jsem členy poroty se třemi jmény, která přicházejí v úvahu. Každé z nich představuje zcela jiné budoucí směřování Národní galerie,“ řekl o závěru výběrového řízení Riedlbauch.

Rozhodnutí nechat řešení na nové vládě kritizoval ve svém následném prohlášení jako příliš opatrné a alibistické výtvarník Jiří David: „Jsem velmi zklamán, roztrpčen a znechucen rozhodnutím ministra, který hrubě znevážil své odborné poradní grémium, své slovo, ale především ostudně udělal z mezinárodní výběrové komise zbytečné panáky, trapnou stafáž pro zdejší zpolitizované divadélko," a dodal: „Přiznávám, že jsem to od něj nečekal. Navíc jeho současný zjevný alibismus, se kterým se nyní schovává za údajné doporučení premiéra Fischera, je vypočítavý a zřejmě zbabělý. Je vidět, že i necelý rok v politice udělá z relativně soudného člověka otrlého politického hráče. Moc jako afrodiziakum. Škoda!"

Komise přitom vítěze řízení vybrala. Jak i výtvarník David v dopise ministrovi potvrdil, doporučila jmenovat ředitelem galerie Jiřího Fajta. „Mezinárodně nezpochybnitelná dvanáctičlenná komise vybrala ze sedmi uchazečů profesora Jiřího Fajta. Není již dlouho tajemstvím, že Fajt byl navržen 10:2 hlasům této komise. V normální, slušné, tedy fungující demokracii by tento silný „mandát" ministr kultury případně přezkoumal skrze své nezávislé poradní grémium (jež ostatně proto vytvořil) a ‚vítěze' jmenoval,“ napsal David. Historik umění a bývalý ředitel Starých sbírek Národní galerie Fajt je dloholetým kritikem dosavadního ředitele galerie Knížáka a také jedním ze tří jmen, které Riedlbauch předvybral.

Kritici z pravé i levé části politického spektra ovšem upozorňují na šibeniční termíny výběrového řízení. Připravit kvalitní podklad pro fungování galerie během třiceti dnů je podle nich nereálné. Totéž si ostatně myslí i vítěz řízení Jiří Fajt: „Během necelých pěti měsíců prostě i při nejlepší vůli není možné výběrové řízení kvalitně připravit, zorganizovat, vyhodnotit koncepční materiály kandidátů a vybrat vítěze,“ napsal Fajt na svém blogu.

Ministr kultury tak pro nejasný výběr patrně neměl odvahu nového ředitele jmenovat, odsunul tak řešení problému, do kterého se sám poměrně odvážně pustil, na dalšího ministra.

Spory mezi ministerstvem kultury a vedením České filharmonie se táhly už od chvíle, kdy do funkce nastoupil nový ředitel orchestru Vladimír Darjanin. Zástupci nadřízeného úřadu kritizovali nového ředitele pro střet zájmů, špatně provedený audit, nepochopení způsobu fungování příspěvkové organizace. „Jak se ukázalo, Vladimír Darjanin nemá potřebné znalosti pro řízení státní příspěvkové organizace — nejen v oblasti organizační, ale i ekonomické," vysvětlil následné odvolání ministr kultury. Navíc podle něho v mnohých svých prohlášeních v minulosti lhal.

Darjanin je i po svém odvolání přesvědčen, že se stal terčem soustavné kritiky kvůli svému upozornění na podivné hospodaření filharmonie během působení jejího předchozího ředitele a zároveň stávajícího ministra.

„Posílali kontrolory, podle mě na ně tlačili, že musí něco najít, protože byli hrozně nervózní, koktali, ale prostě nic nenašli. Nakonec si musel najít zástupný problém, protože co může být zástupnější než to, že vás ministr pozve na jednání, kde vás zkouší ze zkratek a kódů? Co je absurdnější než to, že si udělá inkviziční radu a ptá se, co je tato položka rozpočtu, co tato?“ vysvětlil Darjanin v rozhovoru pro Deník Referendum, proč je přesvědčen, že byl odvolán účelově.

Ministr Riedlbauch pak jmenoval nového ředitele orchestru. Bez výběrového řízení se jím stal týden po odvolání Darjanina Václav Kasík, někdejší šéf Českého rozhlasu. To ale není řešení problematické situace ve filharmonii. Členové orchestru pokračují v protestech proti ministrově postupu, filharmonie trpí nedostatkem financí a situace se rychlým jmenováním ředitele nezlepší. Řešení tak bude na novém ministrovi.

Květen byl vůbec měsícem obměn vedení významných kulturních institucí. Po České filharmonii se rozhodl ministr jmenovat nového ředitele Státní opery. Ta vznikla v roce 1992 vyčleněním z Národního divadla a spekuluje se o jejich opětovném sloučení. Ředitelem byl jmenován Oliver Dohnányi. Ani toho ovšem nevybrala žádná komise ani se neúčastnil výběrového řízení.

Zároveň ministerstvo nově zavedlo funkci správního ředitele, která je podle ministerstva obvyklá u většiny operních domů ve světě. Správním ředitelem se stal Tomáš Olexa, bývalý finanční ředitel Národního divadla. Opera byla dlouho v nejistotě kvůli zamýšlenému, avšak dosud nevyřešenému možnému převodu státní příspěvkové organizace na hlavní město. Definitivní řešení situace bude na novém správním řediteli, který jej navrhne novému ministrovi. Ten rozhodne.

Konání ministra kultury Václava Riedlbaucha během posledních týdnů před volbami, uspěchaná jmenování a odvolávání naznačovala, že se ministr snaží leccos stihnout ještě před tím, než na svém postu bude vystřídán ministrem vlády, která vzejde z probíhajících koaličních jednání mezi ODS, TOP 09 a Věcmi veřejnými. Povolební přesouvání problémů na příštího ministra pro změnu napovídá, že Riedlbauch přecenil své síly. Nebo to snad znamená, že na to vše bude mít dost času, až zůstane ministrem kultury i nadále v nové vládě, jak naznačuje v dopise ministrovi Jiří David?

Více informací:

Jiří David Otevřený dopis ministru kultury Václavu Riedlbauchovi