Kroužkování a vedlejší efekty

Jaroslav Veis

Díky preferenčním hlasům se do Sněmovny dostali upozadění kandidáti, což politiky důrazně upozornilo na to, jak důležité je vymezit se jakožto individualita. Výsledný efekt nemusí být pro stabilitu vlád nutně pozitivní.

V éře přesných bomb, zasahujících pozemní cíle s přesností na metr, přišel na svět pojem collateral damages, překládaný obvykle jako vedlejší škody, i když definičně jde spíše o škody nezamýšlené či vzniklé shodou okolností; zkrátka a brutálně řečeno, o oběti chirurgicky přesně plánovaného bombardování, do něhož se vloudila chybička. Někdy jsou to však právě vedlejší škody, co přitahuje významnou část pozornosti — viz Irák.

Také v éře rychlých zpráv a téměř stejně rychlých komentářů, nejde často jen o vlastní téma zprávy a jeho analýzu, nýbrž i o vedlejší efekty (a někdy též škody). V případě voleb do Poslanecké sněmovny 2010 se zatím zdá, že nejpodstatnějším vedlejším efektem jsou důsledky preferenčního hlasování, jemuž se dostalo přezdívky „kroužkování“. Díky preferenčním hlasům se totiž do Sněmovny nečekaně často dostávali namísto politickými stranami protežovaných, avšak ve veřejnosti „provařených“ jednotlivců jiní, stranami ustrkovaní kandidáti. Podstatné také je, že někteří kandidáti z čela seznamů díky kroužkování ještě více posílili své mandáty. (A pro fajnšmekry ještě vedlejší efekt velmi slabý, avšak zaznamenatelný: čeština má nové sloveso „vykroužkovat“ s významem „vyřadit z předem dohodnutého a takřka jistého poslaneckého mandátu“...)

×