Výsledek voleb musel zaskočit i pravici. Jak to, že lidé dali tolik hlasů TOP09, straně, která slibuje jediné: „Škrtat, škrtat, škrtat“? Jistě je dost těch, kteří volí podle svých zájmů a přesvědčení, a dost těch, kteří právě proto nejdou k volbám. Ale nyní se ukázalo, že je tu velká mezera mezi zájmy voliče a tím, koho volí. Jistý člověk mi řekl, že si udělal test „Koho volit?“ a ke svému zděšení zjistil, že by měl volit komunisty, i když vždycky volil ODS a teď TOP09. (Neo) liberální představa o svobodném a racionálním jednotlivci, který se rozhoduje podle toho, co mu přinese větší užitek, je neudržitelná.

Jakže pravice postupovala? Podařilo se jí prohloubit propast mezi racionalitou a fantasmatem. Pravda, tyto volby vyžadovaly mnohem víc chladného rozumu než dříve. Byl to test politické inteligence. I v našem deníku se rozvíjely složité strategické úvahy, koho a jak vlastně volit. ČSSD, KSČM, lidovci, zelení se projevovali tak, že kdybychom vycházeli z bezprostředních dojmů, byli by nevolitelní. Volič ČSSD si musel domýšlet její volební kampaň. Za hesly jako zrušení poplatků musel být schopen vyčíst, že jde o zachování sociálního státu, udržení práv pracujících, snad i kulturních a vědeckých institucí. Paroubkovi „obyčejní lidé“ se museli stát intelektuály, amatérskými politickými analytiky, aby mohli volit ČSSD.