Calla vydala v pondělí tiskovou zprávu o chystaném zadrátování krajiny vedením vysokého napětí z Temelína. O co přesně jde?

Jde o plánované nové sto dvacet kilometrů dlouhé přenosové vedení mezi rozvodnami Kočín u Temelína a Mírovka nedaleko Havlíčkova Brodu, které plánuje postavit ČEPS kvůli chystaným reaktorům v Temelíně. Naši pondělní tiskovou zprávu jsme vydali kvůli upozornění starostů a lidí podél trasy, že běží proces hodnocení vlivů záměru na životní prostředí — takzvaná EIA — a tedy že mají jednu z mála šancí, jak vše připomínkovat a vyjadřovat svůj názor. U podobných liniových staveb totiž často bývá problém, že starostové sice informace na obecní úřad dostanou a dají je na vývěsní desku, ale málokde si toho všimnou vlastníci pozemků a nemovitostí, kterých se plánovaná výstavba týká. A právě v dokumentaci, na kterou v naší tiskové zprávě odkazujeme, jsou namalované i střety s vlastníky nemovitostí. Nejen pozemků, po nichž vedení půjde, ale i domů. Někde to jde hodně blízko — často je to v řádu desítek metrů od obytných budov. Navíc jsou to opravdu velké stožáry, prakticky ty největší, co se u nás staví.

Pokud to srovnáme s častým argumentem, podle kterého větrné elektrárny ničí krajinu — je to srovnatelné?

Částečně ano. V tomto případě jde o několik set zhruba pětačtyřicet metrů vysokých stožárů a působení je horizontální, větrné elektrárny mívají i sto metrů, ale zase jich bývá na místě jedna až několik. Dopad na krajinný ráz mají oba typy staveb. A i obnovitelné zdroje budou potřebovat velké sítě, to je jasné. Na internetu zatím nevisí celá studie dopadů projektu nového vedení na krajinný ráz — ta je v příloze, která tam zatím není — nicméně v dokumentaci jsou její závěry a v nich zmíněny všechny citlivé oblasti a jsou tam vyhodnoceny střety. Ty jsou v řadě míst neúnosné. Například u hradu Kámen, kde by výhled vedl přes dráty a podobně. Navíc celé to vedení je dlouhodobě plánované jen kvůli atomovým reaktorům v Temelíně: přes státní společnost ČEPS je tu vlastně investováno dvanáct miliard, které mají jít jenom do sto dvaceti kilometrů vedení Kočín - Mírovka. Ale pokud ČEZ prosadí větší reaktory — dvakrát 1600, nebo 1700 MW — budou energetici dráty posilovat ještě směrem na Dobřany, takže se nakonec dostanou na dvojnásobek této částky. A to jsou přitom peníze, které jsou schované — nedává je investor reaktorů, a nebudou proto figurovat v celkové částce za nový Temelín.

Co to znamená pro vlastníky pozemků a obce?

Samozřejmě my za vlastníky nemovitostí nemůžeme nic dělat, pokud se na nás neobrátí. Ostatně těch střetů je, zdá se, více na Vysočině než u nás v jižních Čechách. Problém vlastníků je zejména v informovanosti. Povolování sítí jde pouze přes veřejné desky, takže majitel se ani nedozví, že běží povolovací řízení. Ani o územním, ani o stavebním — pokud nechodí na úřad dívat se na úřední desku, anebo mu starosta neřekne, že bude mít za barákem na svém pozemku třeba stožár. ČEPS potom samozřejmě bude jednat s vlastníky o majetkovém vypořádání. Jenže to jsou tisíce vlastníků, tak i ministr Tošovský v rozhlasovém rozhovoru (Rádio Česko, 26. ledna 2010) naznačil, že si pomůžou zákonem, který urychlí vyvlastňování. To je ta novela, která je nyní v Senátu a která ze zákona o urychlení dopravní infrastruktury, který měl být výjimečný, dělá najednou zákon obecnější a dává do něj veškerou energetickou a vodohospodářskou infrastrukturu, tedy i elektroenergetické sítě. V tom senátním návrhu zákona je ještě jeden trumf ČEZu: podle návrhu poslance Vojíře, který prosadil vloni v novele energetického zákona, budou ve veřejném zájmu zřizovány elektrárny nad sto megawattů, které poskytují podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy. Což v podstatě mohou být i jaderné elektrárny. A nyní se pomocí té senátní novely zákona o urychlení výstavby má zjednodušit i povolování těchto staveb — navrhuje se takzvané spojené územní a stavební řízení a zjednodušené vyvlastňování.

Takže oni jednoduše prohlásí, že daná stavba je ve veřejném zájmu, a veřejnost už do toho nemá co mluvit?

Ne úplně, ale zhorší se její postavení. A že jde o stavbu ve veřejném zájmu, je již u elektroenergetických sítí a velkých elektráren prohlášeno energetickým zákonem. Zatím to ale nemělo praktický efekt. Jenomže pokud bude přijata senátní novela o urychlení výstavby, tak to bude mít praktický efekt pro tisíce majitelů: když nekývnou ČEPSu, prostě je vyvlastní. A bez možnosti odkladného účinku při odvolání.

Jste v nějakém kontaktu s obcemi, kterých se to týká? A jak se na to dívají?