Otevřený dopis ministru kultury Václavu Riedlbauchovi

Jiří David

Deník Referendum jako první zveřejňuje otevřený dopis akademického malíře a pedagoga VŠUP Jiřího Davida ministru kultury Václavu Riedlbauchovi. Důvodem jeho napsání je snaha ukončit průtahy a jmenovat Jiřího Fajta ředitelem Národní galerie.

Ve vzájemném souladu po volbách a při bouchání oslavného šampaňského i dveřmi na odchodnou bych jen rád připomenul, že zůstalo ještě vícero kostlivců ve skříních. Kostlivců, kterých se ještě hodně lidí bojí a neví, co s nimi. Jedním z těchto reliktů v oblasti kultury a umění je Milan Knížák na postu generálního ředitele Národní galerie.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Když se počátkem roku 2010 rozhodl ministr kultury Václav Riedlbauch nebojácně vypsat regulérní výběrové řízení, devadesát procent zdejších a nejen domácích umělců, teoretiků, prostě odborná veřejnost zajásala. Po deseti letech konečně nastala regulérní situace pro adekvátní změnu.

Nikde na světě to není nic katastrofálního, konkursy na podobná místa a funkce jsou totiž odbornou zárukou na nezkostnatění, zárukou proti kultu osobnosti, ale zároveň pro flexibilitu, pružnost v myšlení. V Čechách se však tento konkurs stal opět politikem, tedy „kartou”, se kterou současný generální ředitel Knížák tak rád hraje a strašně nerad prohrává. Čas na změnu pochopil jako osobní útok vůči své osobě, kterou tak slastně identifikuje s celou Národní galerií.

Národní galerie však není jeho dítětem, nevlastní ji, není to privátní podnik a Knížák není jejím doživotním principálem. Ministr kultury Riedlbauch to jasně deklaroval. Národní galerie je prostě příspěvkovou organizací, kterou ministerstvo stále spravuje. O budoucích modelech této správy se jistě povedou mnohé odborné diskuse.Vypsaný konkurs, který právoplatně proběhl již v první polovině dubna 2010, našel smysluplného nástupce.

Mezinárodně uznávaná dvanáctičlenná komise vybrala ze sedmi uchazečů profesora Jiřího Fajta. Není již dlouho tajemstvím, že Fajt byl navržen 10:2 hlasy této komise. V normální slušné, tedy fungující demokracii by tento silný „mandát” ministr kultury případně přezkoumal skrze své nezávislé poradní grémium (jež ostatně proto vytvořil) a „vítěze” jmenoval. Není od věci znovu připomenout, že to Riedlbauch i několikrát jasně, zřetelně a veřejně deklaroval.

Mnozí z nás jsme mu věřili. Věřili jsme, že to nebude vše jen opět zákulisní neprůhledná politická, a tak česky znechucující hra. Je počátek měsíce června 2010, čili již skoro dva měsíce po legitimním výběrovém řízení. Nový generální ředitel NG nebyl dosud jmenován.

Před pár týdny jsem poslechl hlasy svých kolegů, abych dal ministrovi ještě čas a veřejně se ho nezeptal, proč otálí, v čem je  profesní zádrhel, když profesor Fajt má opravdu silnou podporu zdejší odborné veřejnosti, která s povděkem přijala rozhodnutí komise. Zadržel jsem tyto své dotazy, i když mi nebylo lhostejné, jak se ostudně zachází s rozhodnutím a opět připomínám respektu hodným rozhodnutím mezinárodní komise.

Mezitím se v médiích rozpoutal hon na čarodějnice, který lživě a nenávistně dehonestoval profesora Fajta. Odpornost a účelovost těchto ničím nepodložených špín mlčenlivost a mlžení ministerstva kultury bohužel jen podporovalo. Prameny těchto pomluv a nepravdivých konstrukcí bylo snadné dohledat. Zbabělou anonymitu či nastrčené hráče šlo lehce odkrýt, pojmenovat. Tuším však, že to ani sám ministr kultury neměl a nemá uvnitř ministerstva skrze své náměstky či dlouhodobé ředitele odborů snadné. Přesto odmítá nahlas potvrdit, že je pod enormně silným politickým tlakem ze stran politických příznivců Knížáka, včetně samotného prezidenta Klause.

Tak se snaží tento tlak na veřejnost transformovat do kvaziodborných nejasností. Měli bychom tento volající hlas na pomoc umět vyslyšet. Stále, možná na rozdíl od většiny mých kolegů, Riedlbauchovi věřím, že svá slova naplní skutky a nezalekne se svých rozhodnutí. Co lze očekávat po těchto volbách?

Možná Václav Riedlbauch zůstane ministrem kultury i nadále v nové vládě? Mohl by. Snad to ale nebude v duchu směnného „obchodu”. To znamená obsazení místa generálního ředitele NG neznámým člověkem, jakýmsi ekonomickým manažerem (který má rád třeba i umění…).Tedy člověkem, jenž nechá vše při starém (kromě fyzicky přítomného Knížáka) a na oko se stane změna. Byla by to typicky česká maškaráda. Volby však ukázaly cestu ven z těchto praktik, navíc si myslím, že by (staro?!)nový ministr kultury mohl pro své rozhodnutí jmenovat jednoznačného kandidáta z konkursu Fajta a najít podporu v nově vznikající vládě. Jsem o tom přesvědčen.

Doc.ak.mal. Jiří David, pedagog VŠUP Praha

    Diskuse