První místopředsedkyně lidovců Michaela Šojdrová chce požádat širší vedení strany o mandát dovést stranu do mimořádného sjezdu, který by se měl uskutečnit po prázdninách. ČTK řekla, že na zasedání celostátní konference podá rezignaci a stejně by se mělo zachovat celé vedení strany, potom hodlá za celé předsednictvo požádat o mandát dovést stranu ke sjezdu, ovšem bez předsedy Cyrila Svobody, který má podle ní největší podíl na volební prohře.

„Jsem připravena s mandátem první místopředsedkyně stranu do sjezdu dovést," řekla ČTK. Svoboda s nikým nemíní soutěžit, trvá nicméně na co nejrychlejším svolání sjezdu, jak ho navrhlo předsednictvo, řekl ČTK.

Termín sjezdu KDU-ČSL, na kterém budou lidovci hodnotit důvody historického volebního debaklu a na kterém mělo vedení strany složit funkce, zatím není jistý. Předsednictvo strany v sobotu po oznámení rezignace předsedy Cyrila Svobody sice doporučilo 19. červen, ne všichni lidovci s ním jsou ale spokojeni. Po prvních sobotních reakcích se také ukázalo, že Svoboda funkci nesložil s okamžitou platností. Svoboda dnes ČTK řekl, že nechce prodlužovat agónii strany, což by podle něj podzimní termín sjezdu znamenal. Nikdo z dosavadního vedení by podle jeho názoru neměl na nového předsedu kandidovat, protože nelze oddělit, kdo za volební prohru může. „Bude to hrdina," uvedl na adresu svého nástupce. Osobností, které by se této role mohly ujmout, není mezi lidovci mnoho, soudí.

Rychle najít nového předsedu je podle Svobody třeba i kvůli finanční situaci strany. Část zaměstnanců k 1. červnu dostala výpověď, protože není na výplaty, přiznal. Za spekulace naopak označil informace, podle nichž by se mohlo stát, že KDU-ČSL bude nucena prodat svůj palác na pražském Karlově náměstí. Nový lídr by podle Svobody měl dostat možnost v nových podmínkách si uspořádat práci a mít dost času na přípravu podzimních komunálních a senátních voleb.

„V sobotu jsme reagovali okamžitě, chtěli jsme ukázat, že máme odpovědnost za výsledek. Má-li ale mít sjezd hlubší smysl, musí se uskutečnit v pozdějším termínu," řekla Šojdrová k rozhodnutí vedení KDU-ČSL odstoupit. Je podle ní třeba, aby se do čela KDU-ČSL postavil zcela nový člověk.

Kandidaturu na předsedu dnes v Brně nevyloučil bývalý místopředseda a reprezentant mladých křesťanských demokratů David Macek. Funkce se vzdal v zimě, vysvětlil to tehdy snahou víc se věnovat rodině.

Svoboda v sobotu v podvečer řekl, že rezignuje a nebude znovu kandidovat. Po zasedání předsednictva ale doplnil, že předsednictvo složí funkce ke dni konání sjezdu. V dopise straníkům datovaném 30. června, který Svoboda zveřejnil na www.kdu.cz, napsal, že si není vědom žádné fatální chyby kohokoli ze straníků.

„Po projednání na předsednictvu navrhujeme svolání jednodenního sjezdu na 19. června 2010, který by měl zvolit nové vedení strany. Já sám, stejně jako ostatní členové předsednictva, rezignujeme na své funkce ke dni konání sjezdu," napsal. Doporučil, aby se do sjezdu uskutečnilo co nejvíce členských schůzí. „Jediné, co nám může škodit, je přenést tuto diskusi do veřejných sdělovacích prostředků," uzavřel.

Lidovci ve sněmovních volbách neuspěli a nebudou mít poprvé po desetiletích své zástupce ve Sněmovně. Na parlamentní úrovni jim zbyli pouze čtyři senátoři, proto se chtějí soustředit na podzimní komunální a senátní volby. Volební prohra je podle končícího místopředsedy Sněmovny za KDU-ČSL Jana Kasala také výzvou pro generační obměnu strany, podobně dnes v Brně argumentoval Macek.

Výhrady proti názoru Svobody, že by se sjezd měl sejít co nejdříve, padly hned v sobotu v podvečer po oznámení zdrcujících výsledků voleb. Rozhodovat bude celostátní konference, která byla svolána do Prahy na tuto sobotu, podle nejnovějších informací se ale odehraje až v neděli kvůli obsazení paláce Charitas v sobotu jinou akcí.

Šojdrové zlínská organizace se dnes usnesla, že sjezd by měl být odložen. Jako logický se podle Šojdrové nabízí zářijový termín, a to vzhledem k podzimním komunálním a senátním volbám. Pozdější konání sjezdu podle ní umožní novým kandidátům představit se.

Lidovci si na sněmovní volby půjčili na podzim a ještě jednou na jaře od České spořitelny s tím, že půjčku splatí z příspěvku státu na chod strany, kvůli volební prohře bude ale příjem strany omezený. Náklady, které tvoří hlavně půjčky dohromady třicet milionů korun, jednorázový lidovecký zisk od státu za počet hlasů ve výši třiadvaceti milionů korun nepokryje. Jde o půjčku lidovecké centrály, kraje KDU-ČSL tradičně hospodaří samy.