Národní muzeum úplně jinak
Patrik EichlerNárodní muzeum uspořádalo minulou středu celodenní seminář na téma muzejní prezentace novodobých českých a československých dějin. Není třeba lepší důkaz, že expozice Národního muzea musejí vznikat úplně jinak.
Budova bývalého Federálního shromáždění na pražském Václavském náměstí hostila ve středu 19. května hojně navštívený seminář věnovaný prezentaci českých a československých novodobých dějin v Národním muzeu.
Setkání se odehrálo po ostré kritice, které byla v odborné obci podrobena expozice pod názvem Křižovatky české a československé státnosti. Tu Národní muzeum otevřelo v říjnu loňského roku v Národním památníku na Vítkově.
Expozice ve vítkovském památníku se opírá o tzv. osudové osmičky (léta 1918, 1938, 1948, 1968 a 1989) moderních českých, resp. československých dějin; stručně je charakterizuje a návštěvníkovi předkládá související předměty.
Podle kritiků expozice je návštěvníkovi Vítkova představen pouze ten výklad nejnovějších českých dějin, který Čechy líčí jako národ z podstaty demokratický. Jako by cestu „od demokrata Masaryka k demokratu Havlovi“, jak expozici popsal jeden z účastníků semináře, ve dvacátém století kazily pouze vnější zásahy (např. německá nebo sovětská okupace).