Školství po volbách: bez školného a zřejmě i bez státních maturit
Dušan RadovanovičJak budou vypadat nové maturity? Je zavedení školného na vysokých školách reálné? Deník Referendum pokračuje s analýzou možného povolebního vývoje v jednotlivých ministerských resortech.
Přestože největšími problémy školství zůstávají i nadále státní maturity a reforma terciálního vzdělávání, mohou se změny po volbách výrazně dotknout i těch nejmenších. Sociální demokracie, kterou před květnovými volbami favorizují všechny volební průzkumy, totiž ve svém programu klade důraz na zavedení tzv. bezplatné předškolní přípravy. Podle stínového ministra školství, mládeže a tělovýchovy za ČSSD Jiřího Havla by rok předškolní přípravy výrazně omezil sociální vyčlenění dětí.
Zda se jí tento bod podaří prosadit, zůstává otázkou. ODS se totiž v reakci na návrh socialistů postavila proti. „Povinný rok předškolní výchovy je nejen nákladným opatřením, které zároveň nevyřeší volání matek po flexibilnějších úvazcích a omezí je ve svobodné volbě,“ uvedla na svém zpravodajském serveru ODS. Docházku dětí do posledního předškolního ročníku má ovšem v programu i KSČM, s jejíž pomocí by se sociálním demokratům mohlo podařit návrh prosadit.
V nejbližších letech se však Česká republika bude potýkat s důsledky nedávné populační exploze, což může plány socialistů komplikovat. Nedostatek mateřských škol pociťuje řada měst a krajů již dnes. V Pardubicích se jej pokoušejí vyřešit například pomocí speciálních mobilních kontejnerů.
Osm buněk, každá pro pětadvacet dětí, bude město stát asi třicet milionů korun. Kontejnery splňují všechny bezpečnostní a hygienické předpisy, využít se prý dají jako tělocvična či herna. Sociální demokraté ale pro potřeby předškolní přípravy navrhují raději částečnou integraci mateřských a základních škol. „Dalším mechanismem může být adaptace učňovských zařízení, která se postupně ruší,“ řekl Deníku Referendum Jiří Havel.
Naopak celkem zjevná shoda panuje mezi pravicí i levicí v otázkách státních maturit. Zdá se, že této vizi společnosti CERMAT zřejmě na delší dobu odzvonilo. Státní maturity, jejichž pozitivistické vzezření vedle studentů hlasitě kritizovali i učitelé a odborníci, totiž ztratily před volbami podporu obou nejsilnějších stran.
„Projekt státních maturit zastaral a navíc byl několikrát doslova zesměšněn. Myslím, že už v něj nikdo nemá důvěru,“ říká Jiří Havel a ani pravice není od jeho postoje daleko. Odložení a případné zrušení státních maturit podpořil i lídr ODS Petr Nečas. Zdrženlivé jsou i některé malé strany. „Domníváme se, že za současné situace by měla proběhnout alespoň generální zkouška a z ní bychom teprve vyvodili další kroky," uvedl expert TOP 09 na školství Jan Vitula.
Státní maturity tak nadále obhajují pouze zelení a lidovci. „Zasadíme se o zavedení „státní maturity“ jako vstupenky na vysokou školu, která bude zároveň garancí zvýšení kvality středoškolského vzdělání,“ uvádí se v programu KDU-ČSL.
U obou malých stran ovšem není jisté, zda se do Sněmovny vůbec dostanou. Socialisté proto raději navrhují tzv. standardizované zkoušky, které by stanovily nepodkročitelné minimum, jež musí maturant znát. Ve zbytku probírané látky by pak dostali volné pole působnosti učitelé.
Dlouhodobě nejpalčivějším politickým problémem, s nímž se resort školství potýká, je ovšem reforma terciálního vzdělávání. Tzv. Bílá kniha, připravovaná týmem Petra Matějů, se setkala s ostrou kritikou ze strany akademické obce. Zřejmě nejdiskutovanější otázkou pak zůstává finanční podíl studentů na vysokoškolském studiu.
Sociální demokracie stejně jako komunisté je známá tím, že zavedení školného ostře kritizuje. Upozorňuje mimo jiné na fakt, že i v současné chvíli je pro studenta a jeho rodinu studium nákladnou záležitostí. „Běžnou rodinu stojí život jednoho vysokoškoláka šedesát až sto tisíc ročně, když k tomu připočítáte ušlý plat během studia, tak jste na dvou stech tisících ročně, takže to máte třeba milion za celé studium,“ upozorňuje Havel.
Jak se zdá, tak před volbami ubraly na razanci i ostatní politické strany. ODS by v následujícím období chtěla začít o školném teprve vyjednávat. „V příštím volebním období počítáme jen s veřejnou diskusí o školném," tvrdí stínový ministr školství za ODS Walter Bartoš.
Podobně opatrní jsou i zelení. „Odmítáme jednat o školném dříve, než bude dokončen nový systém finanční podpory studentů, jehož příprava se bohužel zpomalila. Bez systému podpor hrozí, že by školné mohlo být překážkou pro studium nemajetných," uvedl předseda SZ a bývalý ministr školství Ondřej Liška.
Systém podpor a půjček ovšem navrhují i socialisté, ovšem bez souvislosti s placením školného. KDU-ČSL pak navrhuje pouze zvýšení platby za překročení běžné doby studia. Jediná strana, která tak otevřeně prosazuje okamžité zavedení školného, je ostře pravicová TOP 09. Dostatečnou sílu na prosazení však zřejmě mít nebude, ani kdyby se k nim přidala lavírující ODS.