Senát bude 20. května projednávat novelu loterijního zákona, jejíž podoba se nezamlouvá ředitelům Národních divadel. „Pokud novela loterijního zákona vstoupí v platnost, bude to velmi smutná zpráva pro naši národní kulturu,“ obávají se ředitelé.

Jejich cílem je, aby byly příspěvkové organizace uvedeny v novele jako možní příjemci „odvodu části výtěžku“ z činnosti loterijních společností.

Novela loterijního zákona, která byla přijata Poslaneckou sněmovnou totiž zbavuje příspěvkové organizace možnosti získat podporu od loterijních společností. To se týká například i takových kulturních institucí, jakými jsou pražské Národní divadlo, Národní galerie či Národní divadlo Brno.

Podle jednoho z předkladatelů zákona poslance sociální demokracie Jeronýma Tejce však zákon nikomu nenařizuje a ani nesnižuje okruh potencionálních zdrojů peněz.

„V Poslanecké sněmovně ten zákon prošel 163 hlasy. Jeho přijetím by mělo dojít především k daleko větší transparentnosti a průhlednosti finančních toků,“ říká Deníku Referendum sociálnědemokratický poslanec.

Mimorozpočtové zdroje pro financování kultury jsou klíčové téma kulturní politiky posledních let. A je pravdou, že mezi významné finanční zdroje tohoto typu patří právě odvody ze zisku loterijních společností.

Jeroným Tejc nicméně tvrdí, že novela loterijního zákona přinese vyšší kontrolu ze strany veřejnosti jednak o původu peněz a jednak o personálních vazbách mezi jednotlivými subjekty.

„Pokud bude novela přijata, kulturní sektor bude zbaven tohoto finančního zdroje a ocitne se v mnohem větší závislosti na státním rozpočtu, respektive na veřejných rozpočtech. Navíc v době, kdy jsou tyto rozpočty ve výdajích na kulturu prokazatelně kráceny,“ uvedl Ondřej Černý pro ČTK.

Například Národní divadlo v Praze od roku 2002 spolupracuje s loterijním holdingem SYNOT a za tu dobu získalo podle vyjádření Černého přes dvaadvacet milionů korun.

Poslanec KSČM Petr Braný řekl Deníku Referendum, že z jisté perspektivy novela skutečně může některým kulturním institucím komplikovat přísun peněz, avšak podle jeho vyjádření je to v souladu s myšlenkou, že je především věcí státu a ministerstva kultury, s jakým rozpočtem například Národní divadla hospodaří.

„Rozpočet Národních divadel je primárně věcí státu, který kontroluje toky peněz plynoucí do těchto institucí. My ostatně dlouhodobě prosazujeme, aby na kulturu šla dvě procenta ze státního rozpočtu,“ upozornil Deník Referendum Petr Braný.

Podle Ondřeje Černého tvoří finanční prostředky z loterie pevnou součást rozpočtu pražského Národního divadla a upozornil, že holding SYNOT významně podporuje i umělecké projekty Národního divadla Brno.

Nabytí účinnosti novely by podle obou ředitelů znemožnilo podporu nejen jejich scén, ale i Národní galerie, Správy Pražského hradu a dalších veřejně prospěšných institucí. Již to podle nich vyžaduje legislativní zásah Senátu.

„Ať si páni ředitelé konkrétně objasní, kde je problém a co konkrétně jim komplikuje situaci. Tato novela pouze zpřísňuje prostřednictvím větší průhlednosti toky peněz. To  je samozřejmě ve veřejném zájmu,“ trvá na svém Tejc.

Bez zajímavosti podle něho také není, že Senát přesunul projednávání této věci až na 20. května, což mu nepochybně souvisí s lobbistickými tlaky.

„Neboť pokud Senát přijme zákon byť se sebemenším pozměňovacím návrhem, bude to znamenat jeho zamítnutí, protože současná Poslanecká sněmovna se k němu již nestihne vrátit,“ upozorňuje na pozoruhodnou okolnost přijetí novely loterijního zákona související se zájmy některých aktérů sociálnědemokratický poslanec.

Petr Braný z KSČM má nicméně za to, že Senátem novela projde bez jakýchkoli pozměňovacích návrhů.

„Stejně jde pouze o dílčí úpravu a bude až na nové Poslanecké sněmovně, aby se k loterijnímu zákonu vrátila. Čeká nás daleko složitější diskuse nad komplexně novou podobou loterijního zákona,“ uzavřel komunistický poslanec Petr Braný.