Složenková válka?

Ivan Štampach

Snaha vytvořit dojem, že za dluhy státu jsou zodpovědní jeho občané, je politickým tahem. Kdo je však dlužníkem a kdo věřitelem?

Strana vyobrazující na předvolebních billboardech a jiných poutačích knížete, který za ni nekandiduje (je senátorem za Prahu 6), a jejíž hospodářskou politiku určuje pan účetní, který v čele jiné strany a v jiné vládě zbavil státní rozpočet miliard především rovnou a nepřiměřeně nízkou daní, teď děsí slušné (a méně informované) občany složenkami, které předstírají, že jsme všichni dlužníky státu. Budí v nás pocit viny a slibuje nám, že nás z ní vykoupí. Zatím ovšem dlužníky nejsme my, nýbrž stát. Mohli bychom však demokraticky parafrázovat výrok připisovaný absolutistickému francouzskému králi Ludvíku XIV. a říci, že stát, to jsme my. My občané. Kdo je tedy dlužníkem a kdo věřitelem?

Pokud jde o peněžní vztahy mezi státem a občany, připomíná kampaň TOP 09 chování zadlužené firmy, která dluží bance, dodavatelům a zaměstnancům a řeší to tak, že zaměstnancům místo dlužné mzdy za odvedenou práci pošle složenky, aby zaplatili částku, kterou podnik dluží i jim samotným a ostatním věřitelům.

×