První lesnický park v Česku vznikl ve čtvrtek v chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Český právní řád ale takový statut nezná. Nevzniká tak zvláštní povinnost oblast chránit více než dosud. Založení lesnického parku navrhla Česká lesnická společnost, která hájí názor, že není potřeba Křivoklátsko vyhlašovat národním parkem, když zde už je CHKO a přírodní rezervace.

Ekologové a ochránci přírody s tím ovšem nesouhlasí. Zatímco podle ministerstva a lesníků nemá být lesnický park překážkou pro pozdější vyhlášení národního parku, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR František Pelc si myslí pravý opak.

Ministerstvo životního prostředí jedná s představiteli obcí Křivoklátska od loňského jara. Podle Pelce byli místní zpočátku vyhlášení národního parku nakloněni, pak se ale objevily lobbistické skupiny myslivců a lesníků. Projekt lesnického parku je tak podle Pelce „slušně řečeno aktem někoho, kdo národní park nechce“.

Předseda základní pobočky České lesnické společnosti Křivoklát Miroslav Pecha to odmítl. ČTK řekl, že založení lesnického parku je dobrovolnou aktivitou majitelů či správců lesů, kteří tím deklarují jasný zájem hospodařit na svých majetcích podle určitých standardů. To je podle Pechy víc, než když něco vyhlásí stát a pak musí kontrolovat dodržování stanovených zásad.

„Lesnický park nemá oporu v legislativě a můžete ho za týden zrušit, národní park je přes dvě stě let stará kategorie,“ tvrdí ale Pelc. Stejný názor má i Jaromír Bláha z Hnutí Duha, podle kterého si lesnický park ve vlastním lese může vyhlásit prakticky kdokoliv.

Skutečným důvodem odporu Lesů ČR vůči národnímu parku má být podle Bláhy mimo jiné to, že by státní lesy přišly o možnost v křivoklátských lesích hospodařit, protože péče o les by byla převedena na správu národního parku.

„Lesnický park je v podstatě blamáž, takovou kategorii nikdo nezná a nikdo tam nejezdí. Maximálně snad exkurze lesníků, aby se podívali, jak kolegové hospodaří,“ řekl Deníku Referendum Bláha. „Není to o ochraně přírody ani o podpoře turistiky — naproti tomu národní park je značka, která přitahuje návštěvníky a přináší obcím příjmy: třeba na Šumavě mají obce uvnitř národního parku dvakrát vyšší příjmy na obyvatele za rok než obce těsně za jeho hranicemi,“ dodal Bláha.

Národní park Křivoklátsko se začal vyhlašovat teprve v březnu, do června mohou vlastníci pozemků a dalších subjektů podávat námitky k záměru, které se pak dva měsíce budou vyhodnocovat. Podle připomínek lze upravit základní ochranné podmínky, změn mohou doznat i plánované hranice parku. Poté půjde příslušný návrh do vlády. Pokud ho kabinet schválí, čeká ho ještě procedura v Parlamentu, což může trvat další půlrok. „Když to všechno půjde dobře, tak teprve za necelý rok budeme vědět, jestli ten národní park vůbec bude, nebo nebude, protože to je běh na dlouhou trať," poznamenal Pelc.

Mezi odpůrce Národního parku Křivoklátsko se nedávno zařadil i prezident Václav Klaus, podle kterého jde o další snahu malé skupiny lidí omezovat většinu veřejnosti včetně místních obyvatel tím, že se Křivoklátsko zakonzervuje bezzásahovým národním parkem.

„Je to ale zoufalá neinformovanost, protože ten projekt je velmi promyšlený a všichni osvícení lesníci a osvícení myslivci by ho měli podporovat,“ řekl Pelc obecně na adresu odpůrců.