Věda před volbami

Pavel Šaradín

Společenské vědy a humanitní vzdělání vůbec se nalézají mimo zájem politiků. Za zmínku jim nestojí ani během volební kampaně. Lze tedy snadno dovodit, jak to bude vypadat po volbách.

Ve čtvrtek jsem se v Brně zúčastnil již pošesté pravidelného sympózia, tentokrát věnovaného dvaceti letům politické vědy v České republice. Na jaře roku 1990 byla v Československu založena první katedra politologie, dnes máme takových pracovišť deset. V tomto směru se jedná o velice mladou vědu, která je v oblasti humanitního vzdělávání u nás zřejmě nejprogresivnější. Veřejnosti však pojem politologie či politolog splývá s představou pouhého komentátora aktuálního dění, možná i prognostika, který přečte o dvoje noviny více než jeho okolí a pravidelně sleduje Otázky Václava Moravce. Proto nám také sděluje svá moudra a pokouší se odhadovat budoucnost. Novináři se totiž často ptají, kdo vyhraje volby, co udělá v příštích dnech ten a ten politik, jaká koalice vznikne atd. To všechno jsou velmi zkreslené představy, ale podobné máme i o dalších sociálních vědách.

Již v lednu jsem zde psal o obraně politologie a jiných sociálních věd a varoval před jejich ekonomizací. Připomenul jsem rovněž neuvěřitelný citát ministryně školství Kopicové, která by studentům politologie či mezinárodních vztahů nejraději zavedla školné, zatímco mladé inženýry, které potřebujeme, by všelijak podporovala. Takové vyjádření ukazuje na různé priority a zejména otevírá propast mezi sociálními/ humanitními a technickými vědami. Ale proč o tom znovu píšu? Ekonomizace pokračuje, stačí se podívat na návrhy, které ukazují, že největší díl z peněz určených na vědu spolkne ministerstvo průmyslu a obchodu!

Je v podstatě velmi snadné kvantifikovat vědeckou produkci, kritéria se dají navolit libovolná. Mnohem obtížnější je hodnotit ji za použití kvalitativních faktorů. Ovšem nejnebezpečnější je poměřovat výsledky určité disciplíny disciplínou jinou. Například měřit, zda je užitečnější zoolog, psycholog či bohemista. Český stát (vláda) bohužel taková kritéria používá. Píšete-li vědeckou monografii řekněme deset let, pak obdržíte stejný počet bodů jako biolog, který zlepší přístroj na měření počtu rostlin na louce v určitém prostoru, například o velikosti půl metru čtverečního. Zde se jedná o užitný vzor, tedy pouhé technické vylepšení. Vystoupíte-li na zásadní zahraniční konferenci, pak vaše úsilí není nijak zhodnoceno, psát knihy nemá také příliš valný význam, respektive mnohem mnohem menší než publikovat v odborných časopisech. Pokračovat bychom mohli dále.

Jak víme, na konci měsíce jsou volby. Čtenářů se ptám, jestli si vzpomenou na politika, který v předvolební kampani zdůrazňuje nutnost podpory vědy a výzkumu. Ano, politické strany o tom hovoří ve svých programech. Ale nikdo z předvolební kampaně či televizní debaty se nám nevybaví. Anebo: pamatujete si vůbec někoho z Poslanecké sněmovny, kdo by zásadním způsobem podporoval humanitní vzdělávání? Nevím, jak do sloupku napsat dlouhé mlčení.

V kampaních slibují politici všechno všem. V té nynější o podpoře humanitních věd nehovoří nikdo. Lze tedy správně předpokládat, že se v tomto směru žádné změny nedočkáme. Další čtyři roky ztraceny, ledaže by zasáhla, jak jinak, Evropská unie…

    Diskuse (1 příspěvek)
    Jan Kopecký, sociolog
    May 7, 2010 v 7.1
    humanitní vzdělání
    Máte recht a nejste sám, kdo vzdychá. Ale ty čtyři roky snad nebudou ztracené; studenti snad studují, nebo ne?

    K tomuto i k Vašemu lednovému článku bych jen rád připomněl, že
    "Humanitní vědy musí být ... filosofické, aby byly vědecké." (Lucien Goldmann)

    S pozdravem
    Jan Kopecký