Za město zmíněné v titulu sloupku lze dosadit jakékoliv jiné — všechna česká města se stala nákupními ráji. Je to největší a nejviditelnější změna, které jsme za 20 let demokratického vývoje dosáhli. Je to koneckonců též hlavní důvod, proč ten předchozí režim ztratil veškerý kredit; Češi (a tehdy také ještě Slováci) nemohli donekonečna žít ponižováni a deptáni poznáním, že na „Západě“ mají za výlohami od každého předmětu spotřeby hned desítky druhů a značek, to vše bez front a zabalené v neuvěřitelně barevných obalech. Na německých a rakouských televizních kanálech jsme s náboženským vytržením sledovali nikoliv západní filmy, kterým jsme nerozuměli, nýbrž západní reklamy, které jazykovou bariéru hravě překonávaly esperantem konzumního zaslíbení.

A pak tu byla osobní svědectví: „No zkus si to představit, prostě jdeš ulicí, obchod s elektronikou: deset regálů jenom kazeťáky, deset regálů jenom televize, deset regálů videa. Pak něco podobnýho v potravinách, v drogerii, totéž s oblečením, ve větším s autama, no se vším. A když si něco koupíš, z pokladny vyjede lístek a na něm je napsáno datum a čas, která je to prodejna, co sis koupil, jakou bankovkou jsi platil a kolik ti vrátili! No z toho seš úplně vyřízenej...“