Když jsem se blíže seznámila s lidskou blbostí, zlobou a schopností ponižovat, týrat a zabíjet, můj šok mne vrhl do krajního odporu vůči některým ideologiím, hnutím a jevům, které tyto věci mají „v popisu práce“. Psala jsem ostré články v domnění, že nachytám na švestkách ty, kteří se pro zlo již rozhodli a že odradím ty, kteří se teprve rozhodují. Mnohé jsem opravdu na švestkách nachytala, zda jsem někoho od blbosti odradila, o tom pochybuji.

V těch několika minulých letech se mé vidění zúžilo na značně černobílou škálu. K tomu přispěla i značná zaťatost přátel na jedné straně a na druhé straně nemožnost protivníků slušně a věcně diskutovat. Jejich vulgární nadávky a vyhrožování mne jenom utvrdily v mém přesvědčení. Strach mi nenahnali a urážky se mě nedotýkají, ale můj názor, že mám co činit s úplnými devianty, se utvrdil.