Kam se poděla odpovědnost? To je zřejmě hlavní otázka dneška. V předvolební kampani se obvyklá nevraživost mezi politiky a stranami stupňuje až do nenávistné roviny. Neustálé vzájemné výpady, překrucování, lži a pomluvy již dávno přerostly v kulturní idiocii nebývalých rozměrů. Kam se hrabe Zelenkův klip Přemluv bábu na pseudorealitu, kterou u nás před volbami vytvářejí parlamentní i některé menší politické strany. Média se pustila do předvolební kampaně s vehemencí sobě vlastní, avšak ještě méně odpovědněji než jindy.

Nezodpovědnost médií v emočně vypjatých předvolebních časech pochopitelně nabírá na obrátkách. Vlažný přístup ke zjišťování faktů a k objektivitě je již delší dobu součástí mediálního stylu, nejen u nás. A to nikoli výlučně v rámci narůstající bulvarizace, i když to je zřejmě hlavní příčinou žalostného stavu médií, ale i lemplovstvím jednotlivých novinářů, kterým nikdo nepřipomíná profesní a etická pravidla. Občas sice pánbu dopustí a motyka spustí a kritiky médií se ujme některý z politiků. Od nich však, byť i někdy mají pravdu, nezní umravňování druhých dobře, v tomto by měli začít u sebe.

Nedostatek odpovědnosti začíná již někde u renomovaných novinářů, kteří se leckdy až příliš lehkomyslně dopouštějí omylů, jež nejsou ochotni přiznat. Tak například komentátor MF Dnes Martin Komárek nedávno v rámci „kauzy Mikeš“ napsal tato slova: „Mikeše bych klidně zakázal. Ne proto, že jsou tam cikáni uváděni v nepěkných souvislostech, jak napsal pan Miko ze společnosti Romea… Od pana Mika se distancuje i společnost Romea, za kterou mluvil.“

Pan Miko ovšem není ze společnosti Romea, ale ze sdružení Roma Realia. Navíc Romea není společnost, ale taktéž občanské sdružení, které se proti Mikovu požadavku na stažení Kocoura v botách ze škol ohradilo. Jde o prkotinu a dopouštět se chyb je lidské, řekne si jistě leckdo — a bude mít pravdu. Ovšem v tom případě by nemělo panu Komárkovi činit problémy odpovědět alespoň na e-mail, který mu sdružení Romea zaslalo s prosbou o opravu, což bohužel neučinil.