Čína se rozvíjí, Čína jde dopředu, Čína se stává (opět) skutečnou světovou velmocí! To ví dnes už každý, kdo čte noviny. A Čína chápe, že lidem to je třeba dokázat velkými mediálními špektákly. Předloni to byla olympiáda v Pekingu, loni vojenská monstrpřehlídka u příležitosti oslav založení ČLR a letos EXPO v Šanghaji.

O čínském hospodářském růstu posledních desetiletí máme poměrně dost čerstvých zpráv. O vývoji v kultuře nejlidnatější země světa se toho naopak dozvídáme pohříchu málo. Z bohaté a rozmanité hudební kultury Číny se k nám donese tu a tam nota dvě, zpravidla už dobře a rovnoměrně temperovaná, aby se mezinárodní publikum neleklo, že tu snad něco „neladí“.

Hudba současné Číny, která se k nám sporadicky přes tu dálku dostane z médií, bývá hudba přímo pro média a mediální události psaná. Například právě olympijské ceremonie poskytly jeviště pro celý cyklus hymnických skladeb. Jednou z hymen olympijského Pekingu roku 2008, které si pro tu příležitost objednala čínská vláda, je i Peking Vás vítá. Sotva který Číňan by byl schopen identifikovat autory hudby a textu (Xiao Ke a Lin Xi), zato interprety, kteří si jej mezi sebe rozdělili po dvojverších, zná v Číně každý.

Nemám zde v úmyslu je jednotlivě představovat (je jich pěkná řádka), snad jen připomenu, že svůj štěk v písni dostal i Jackie Chan, u nás známý přinejmenším jako herec fanouškům kung-fu filmů. A o čem že interpreti písně Peking Vás vítá zpívají?

Úplně nový vzduch vítá první paprsky dalšího úsvitu

Dech se mění, city ne, přátelství je zaplavené vůní čaje

Dveře mého domova jsou stále dokořán

Čekám Vás s otevřenou náručí

Po objetí je nám jasné i beze slov

Že si to tu zamiluješ

Všichni jsou hosty, ať zblízka, či z daleka

Tak tu buďte jako doma

Až se domluvíme, že se sejdeme

My Vás uvítáme

U nás pěstujeme stromy věčně zelené, co kvetou legendami

Sejeme do půdy tradice, abyste měli na co vzpomínat

Známí i neznámí, všichni jsou hosty, formality prosím vynechte

Je jedno pokolikáté přicházíte, máme si toho tolik co říct

Ref.:

Peking Vás vítá, začíná pro Vás novou epochu

Kouzlo proudění je plné elánu

Peking Vás vítá, pod sluncem společně dýchejme

Na žluté půdě přepišme tabulky rekordů

V podobném duchu se nese i zbytek písně (komu by některé formulace v překladu zněly podivně, věřte, že stejně podivně znějí i v originále). Navzdory zářivým barvám televizních upoutávek však Peking rozhodně nevítal všechny bez rozdílu: příslušníci národnostních menšin, zejména Tibeťané a Ujguři, nebyli vítanými hosty, stejně jako obecně ti, kteří nejsou vedlejším produktem, nýbrž nezbytnou podmínkou ohromujícího hospodářského růstu ČLR, totiž poloprávná venkovská chudina bez rozdílu národnosti, která ve velkých městech dělá obvykle načerno tu nejšpinavější práci za ty nejmenší peníze.

Kdo neměl pekingskou (či aspoň městskou) registraci (hukou) ani vstupenku na jednu ze soutěží, musel v rámci olympijské potěmkiády město opustit. Tito lidé, obvykle s omezenými možnostmi se bránit a vůbec hovořit sami za sebe, lidé bez hlasu, kteří snad mohli mít pocit, že celý olympijský cirkus je proti jejich zájmům.

Bylo ironické slyšet tuto píseň vyhrávat na celou ulici ze supermarketu na čínském venkově daleko od hlavního města půl roku po skončení další Nejdražší Olympiády v Dějinách Lidstva. Někteří znalci charakterizují strategii současné čínské vlády k udržení moci jako „politiku odvádění pozornosti“ — skutečně důležité a často palčivé problémy jsou systematicky vytlačovány ze státem kontrolovaných médií a místo nich je masám servírovaná opulentní kašírka sportovních klání a soutěží ve zpěvu, kráse atd.

Sloganem „harmonické společnosti“ se vytěsňují skutečné společenské (a v pravém slova smyslu třídní) rozpory, ospravedlňuje násilné potlačování protestů a zakrývá ideologický rozpor mezi názvem vládnoucí strany (který, zdá se, sliboval blahobyt a spravedlnost pro všechny) a politikou, kterou tato strana provádí: z komunistické strany se dávno stal generální manažer ČLR, a.s.

Ne každý v Číně je však ochoten na tuto hru přistoupit, zejména pociťuje-li zmíněné rozpory ve vlastním sousedství a osobním životě. Zatímco oficiální čínská média harmonizují kulturně-společenský diskurz sterilním popem, nástrojem odporu bývají často a již tradičně různé odnože rocku.

V říjnu tohoto roku na festivalu Rocková Šanghaj způsobila rozruch místní skupina Louding maxituan (Cirkus na střeše) uvedením písně Shanghai bu huanying ni, „Šanghaj Vás nevítá“. Jde o parodii na výše uvedenou olympijskou píseň Peking Vás vítá, s jiným textem na tutéž melodii, v záměrně disonantním a hlasitém punkovém aranžmá. Alternativnost verze je podtržená tím, že sloky písně jsou v hovorové šanghajštině, zatímco refrén je ve standardní čínštině:

V Šanghaji se dneska vážně už nedá žít

Přes oblečení, jídlo, bydlení, dopravu až po chlast, děvky a hazard je už z celý Číny nejdražší

Šanghaj nevítá ani přespolní, ani Šanghajany, ani cizince bez peněz

Šanghaj vítá jenom jeden druh lidí, a to ten, co má prachy

Ref.:

Šanghaj Vás nevítá, pokud nepřicházíte nakupovat

Jenže my u sebe nemáme žádný jüany

Šanghaj Vás nevítá, ale Expo je fakt úžasný

Boháči všech zemí světa, pojďte si k nám udělat skupinovou fotku!

Sloka

V čísle 93 na ulici Lingling Lu bydlela banda mladejch rockerů

Pět pokojů v suterénu ani nevyjde moc draho

Po zkoušce přes ulici do lokálu na panáka

Bohužel, před koncem roku se musej kvůli Expu vystěhovat

Recitace v šanghajštině:

Až se postaví tunely a mosty přes Yangzi