Velké obchodní řetězce se rychle naučily obcházet nový zákon o zneužití tržní síly, který u nás platí teprve od prvního února letošního roku. Řetězce sice nesmějí prodávat levněji než nakoupily a rovněž musí platit faktury do třiceti dnů, šikana dodavatelů ale podle informací ekonomického deníku E15 pokračuje: řetězce nyní například vyžadují vrácení pěti procent ze zaplacené faktury a další slevy či poplatky, díky kterým mohou získat zboží až o dvacet až třicet procent levněji.

„Zhruba patnáct procent jde obvykle do faktury, pak se odvádějí peníze na letákové akce, marketingový příspěvek a podobně. Každý řetězec to má trochu jiné, ale jejich požadavky se po zavedení nového zákona zvýšily, takže vybírají zhruba stejně,“ citoval deník E15 obchodního ředitele firmy King Oscar Radka Hovorku, dodávající řetězcům rybí konzervy.

Cílem zákona o významné tržní síle z dílny ČSSD přitom bylo se s takovými praktikami vypořádat. Zatím to ale spíš vypadá, že se řetězce vypořádaly se zákonem — po svém.

„Je to obchod. Pokud se spolu dohodneme na ceně, kterou jsou obě strany ochotné akceptovat, nevidím v tom problém,“ uvedl pro E15 jednatel společnosti Globus Petr Vyhnálek, který je zároveň místopředsedou Svazu obchodu a cestovního ruchu. Potvrdil také, že nejrůznější „kompenzace“ hypermarketům jsou běžná věc.

Zemědělci a výrobci potravin si na šikanu ze strany řetězců stěžovali dlouhodobě: řetězce je nutily dodávat zboží na hranici výrobních nákladů, případně pod ní, požadovaly takzvané „regálné“ za umístění zboží na regálu a faktury proplácely se značným zpožděním.

Nový zákon je sice nutí platit včas a nikoliv pod náklady, neřeší ale faktickou silnější pozici řetězců vůči dodavatelům: desítka největších řetězců ovládá dvě třetiny českého trhu a pokud by dodavatelé nechtěli přistoupit na jejich podmínky, mohou snadno začít nakupovat v zahraničí. Naopak dodavatelé jsou na plynulém odbytu svých produktů a plynulých platbách většinou existenčně závislí.

Zneužívání svého silného postavení ovšem řetězce odmítají. „Odborníci na antimonopolní právo jsou na naší straně. Vždyť největší obchodní řetězec má deset procent trhu. Oproti tomu největší dodavatel minerálních vod ovládá pětapadesát procent a kupříkladu tři největší dodavatelé sýrů mají dohromady tři čtvrtiny tuzemského trhu,“ uvedl Vyhnálek.

Ve skutečnosti ale mají dodavatelé z chování řetězců obavy a mají pro ně důvody. Některé řetězce například nutily dodavatele podepsat prohlášení, že vzájemné podmínky obchodní spolupráce považují za „ekonomicky výhodné a vyvážené“ a že na řetězci nejsou závislé. Pokud dodavatelé svou údajnou nezávislost nepotvrdili, řetězce s nimi ukončily spolupráci.

Řetězce navíc ve velkém válcují konkurenci malých prodejen, takže dodavatelé, kteří se velkým hypermarketům znelíbí, prakticky nemají kde své zboží prodat. „Zjistilo se, že v některých lokalitách je velkých nákupních center moc a jinde málo. Je třeba podpořit férové podmínky pro malé obchody,“ řekl Deníku Referendum Lukáš Lyer ze sdružení Nesehnutí, které vede dlouhodobou kampaň za regulaci hypermarketů.

Lyer také zpochybnil argument řetězců, že tvrdý postup vůči dodavatelům potěší spotřebitele, kteří si tak budou moci nakoupit laciněji. „Lidé už nejsou orientováni jen na cenu, ale i na kvalitu. Často jsme se při našich akcích setkali s tím, že lidé už další hypermarkety nechtějí a že jim vadí krachování malých obchodů,“ uvedl Lyer.

Další informace:

E15 Řetězce si nechávají platit za proplácení faktur

Nesehnutí Hyper.cz