Ropák 2009: ve finále opět Klaus, favoritem je i Roman

Jan Miessler

Mezi horké kandidáty na ekologickou anticenu Ropák patří vesměs známé firmy, o Zelenou perlu se utkají Bém, Říman, Slamečka i zelená Kateřina Jacques. Nejsilnějším kandidátem je ale opět prezident Ropáků Václav Klaus se dvěma nominacemi.

Především přední politici a průmyslníci mají letos šanci získat anticeny Ropák roku a Zelená perla, které každoročně organizuje ekologické sdružení Děti Země. Někteří mají dokonce naději získat ocenění v obou kategoriích. Kromě politiků jsou ve hře o Ropáka a Perlu také státní úředníci a podnikatelé. Do užšího výběru pronikl i moderátor TV Nova Michal Jančařík. Výsledky budou známy tento pátek.

Mezi tradičně silné kandidáty patří především prezident Václav Klaus, který zvítězil již ve druhém ročníku Ropáka za rok 1993 kvůli podpoře dostavby Temelína a který loni podporoval kácení stromů zasažených kůrovcem i  v prvních zónách Národního parku Šumava, vetoval ekologickou novelu posilující možnosti občanů bránit se proti nezákonným rozhodnutím státních úřadů, bagatelizoval rizika globálních změn klimatu a propagoval nakupování klasických žárovek do zásoby.

Klaus má rovněž dvě nominace na Zelenou perlu, kterou už v minulosti získal třikrát (1995, 2005 a 2007). „Nemyslím, že je nějaké oteplování klimatu. Nevidím žádná statistická data, která by to dokazovala,“ prohlásil Klaus loni na ekonomickém fóru v Davosu. Svoji vedoucí pozici si pak pojistil výrokem o tom, že „je zřejmé, že ekologisté nechtějí změnit klima. Chtějí změnit nás a naše chování. Přejí si nás kontrolovat a ovládat.“ Výrok pronesl v souvislosti s prezentací své knihy Modrá planeta v ohrožení.

Jadrností a úderností svých výroků ovšem Klause jednoznačně přebil tehdejší ministr průmyslu a obchodu Martin Říman (ODS) s prohlášením „My si samozřejmě velmi pevně a přesvědčivě myslíme, že globální oteplování je pitomost.“

Generální ředitel energetického molochu ČEZ Martin Roman byl podle očekávání nominován „za neutuchající úsilí učinit z České republiky uhelný skanzen na úkor zdraví Severočechů“ prosazováním rekonstrukce hnědouhelné elektrárny Prunéřov. Romanovi sekundují z obdobného důvodu uhlobaron Tykač a ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský — ten první za snahu o prolomení limitů na těžbu uhlí, ten druhý za prosazování státní energetické koncepce, která s tím počítá.

Jak o Ropáka, tak Perlu soutěží jihočeský hejtman Jiří Zimola (ČSSD) kvůli svým snahám obejít v souvislosti s Národním parkem Šumava ekology i platné zákony a prostřednictvím vyhlášení výjimečného stavu získat pravomoci, které by mu umožnily nařídit dalekosáhlé kácení.

„Vyhlášení výjimečného stavu by nám pak dalo právo, abychom proti této katastrofě zasahovali podle našeho uvážení a mínění odborníků, a nikoliv jen správců parku a Ministerstva životního prostředí,“ citovaly Zimolu loni v srpnu Lidové noviny.

Většina dalších nominací na Zelenou perlu zaujme spíše kouzlem nechtěného. „Biomasa, to je bioodpad, který se zpracovává do biomasy,“ prohlásila například Kateřina Jacques (SZ) pořadu Jana Krause Uvolněte se prosím.

„Já jsem se tam byl podívat, protože když o tom budu hlasovat... Myslím si, že ta lokalita je nádherná. Myslím si, že aby tam byl jenom les, že je to škoda,“ prohlásil pražský radní Jiří Janeček (ODS) v souvislosti s plánovaným golfových hřištěm v Klánovicích.

„Já nemám vůbec žádný problém s tím, když se znehodnotí zemědělská půda, protože v Praze nemá co dělat,“ uvedl pak jeho kolega Martin Langmajer (ODS).