Vypravte se do knihkupectví, právě teď to stojí za to

Jakub Vaníček

Během minulých týdnů vyšlo mnoho prozaických děl, která stojí za pozornost. Vedle americké, španělské či norské literatury je zastoupena i nová próza Emila Hakla.

Nakladatelství Euromedia Group vydalo dnes už klasické dílo Trumana Capoteho (1924—1984), psychologický román nazvaný Chladnokrevně. Kniha u nás vyšla poprvé v 60. letech. Reportážním stylem se zde vypráví o bestiálním zločinu, který v roce 1959 otřásl Spojenými státy.

V zapadlé vesnici v Kansasu dvojice mužů tehdy povraždila čtyři členy farmářské rodiny. Capote analyzuje jejich motivy, sleduje průběh vraždy i následné detektivní pátrání. V závěru pak rekonstruuje trest smrti, k němuž byli vrazi odsouzeni.

Z nabídky nakladatelství Euromedia Group je pozoruhodný a do několika jazyků přeložený ruský bestseller Metro 2033. Jeho autor Dmitrij Glukhovskij (narozen 1979) v něm vylíčil život v moskevském metru, do něhož se uchýlili lidé po jaderné válce. V každé stanici zde žijí různá společenství, řídící se podle vlastních pravidel.

Hrdina románu Arťom bydlí ve stanici, která je pokládána za jedno z bezpečných míst v obrovské síti tunelů. Protože ale kdysi porušil jedno ze základních přikázání života v metru, musí putovat od jedné stanice ke druhé, projít celým moskevským metrem až do poslední stanice, kde žijí v ideálním společenském zřízení kazatelé. Podle této postapokalyptické sci-fi vznikla také stejnojmenná počítačová hra.

Nakladatelství Doplněk vydalo knihu známého současného norského autora Ingvara Ambjörnsena (narozen 1956) Bílí negři. Jde o průlomové dílo, zachycující život mladých lidí během 80. let 20. století. Protagonisté románu se pod tíhou okolností nebo z protestu proti měšťáctví ocitnou mimo norskou většinovou společnost.

Ambjörnsen se díky neidealizujícímu a antimoralistnímu přístupu k periferní subkultuře stal jejím mluvčím. Bílí negři bývají přirovnáváni ke Kerouacově generační výpovědi Na cestě.

Už dříve avizovanou prózu Emila Hakla (narozen 1958) Pravidla směšného chování vydalo nakladatelství Argo. Vyprávění volně navazuje na autorovu nejúspěšnější knihu O rodičích a dětech. Ve třech příbězích je zde podávána soukromá kronika vypravěčova života.

Předělem triptychu je loučení s otcem a cesta do dunajské delty, během níž se vypravěč snaží najít sám sebe. Podle anotace si Haklův hrdina dokáže zachovat odstup i v nejsmutnější situaci a s jazykem i vlastní pamětí zachází se stejnou bravurou jako Hrabalův Hanťa. Je ovšem dnešní, a proto drsnější.

Argo také vydalo závěrečný díl Pohraniční trilogie Cormaca McCarthyho (narozen 1933), nazvaný Města na planině. V románu vystupují dva kovbojové z předchozích románů. Oba tuší, že nadchází konec starých časů a starých zvyků, že se blíží konec kovbojů a začíná se něco nového. Tentokrát se žánr McCarthyho románu blíží milostnému melodramatu, jež bývá označováno za verzi Romea a Julie.

V edici Transatlantika nakladatelství Garamond vyšel román Eduarda Mendozy (narozen 1943) Podivuhodná cesta Pomponia Flata. Jednomu z nejpřekládanějších španělských autorů doposud vyšla česky pouze jediná kniha: Pravda o případu Savolta (1983).

Podivuhodná cesta Pomponia Flata vypráví, jak v prvním století našeho letopočtu cestuje Říman Pomponius Flatus po Blízkém východě a hledá zázračnou léčivou vodu. Protože často ochutnává vodu z pochybných zdrojů, dostane střevní potíže a musí se pár dní zdržet v Nazaretu. Zde také potká malého Ježíše, který Pomponia požádá, aby zachránil před popravou jeho otce, obviněného z vraždy bohatého římského občana.

Pomponius Flatus se tak stane svérázným detektivem, aniž by o takovou práci vůbec stál. Stejně jako jiná díla Eduarda Mendozy i Podivuhodná cesta zaujme vypravěčskou ironií a své čtenáře si najde především mezi příznivci postmoderní literatury.

    Diskuse