Ve venezuelské metropoli Caracasu i v dalších větších městech proběhly v uplynulých dnech velkolepé oslavy dvousetletého výročí nezávislosti na Španělsku (19. dubna 1810). Do města přijela řada jihoamerických státníků, na náměstích probíhaly nepřetržitě hudební koncerty, restaurace téměř nezavíraly. Zatímco prezident Hugo Chávez adresoval svým příznivcům vlastenecky laděné projevy, opozice varovala před Chávezovou politikou „konfrontace a vyčleňování se“, která podle nich ohrožuje budoucnost jihoamerického státu.

Chávez, který je znám svým odmítavým postojem ke Spojeným státům, v úvodním projevu prohlásil, že se „Venezuela nikdy nestane americkou kolonií a ani žádnou jinou“, a že „čas pravé nezávislosti“ nadchází v zemi teprve nyní, dvě stě let po osvobození.

Stoupenci levicově se profilujícího prezidenta přijali Chávezova slova s nadšením. Koalice opozičních politických skupin naopak reagovala prohlášením, ve kterém obviňuje hlavu státu ze systematického omezování demokracie a znehodnocování budoucnosti země.

Bývalý venezuelský prezident Carlos Andres Peréz přímo zpochybnil důvody k oslavám nezávislosti. Dle hlavy státu ze sedmdesátých a devadesátých let není co slavit, když je po tolika letech nezávislosti u moci „armádní autoritativní režim“ bývalého plukovníka Cháveze.

Po první části oslav, která proběhla již o víkendu, se ve Venezuele konal summit levicových prezidentů, kteří jsou hlavními spojenci Huga Cháveze na kontinentu. Do Caracasu přijel například kubánský prezident Raúl Castro, jeho bolivijský protějšek Evo Morales nebo argentinská prezidentka Cristina Fernandézová Kirchnerová.

Venezuelský prezident na jednáních označil favorita prezidentských voleb v sousední Kolumbii Juana Manuela Santose za hrozbu, která by mohla destabilizovat celý region. Znovu též vyjádřil rozhořčení nad úzkými vazbami Bogoty na Washington a postavil se proti přítomnosti amerických vojáků v Kolumbii, kde mají dle oficiálního vysvětlení pomáhat v boji proti drogovým kartelům.

Chávez, který je u moci od roku 1999, letos prohlásil, že chce vládnout po dalších jedenáct let. To mu teoreticky umožňuje změna ústavy, která odstranila omezení počtu volebních období, jež může jeden člověk strávit v prezidentském úřadě. Před třemi lety Venezuelané změnu odmítli. V dalším referendu, které se konalo v únoru 2009, ji ovšem mírná většina hlasujících schválila.

Za více než desetiletí vlády upevnil Chávez státní dohled nad veřejnými službami, těžkým průmyslem, bankovnictvím i médii. Zavedl programy na podporu chudých a postupně zesiloval tlak na disidenty a opoziční politická uskupení, podporovaná z USA. Na nynějších oslavách prohlásil, že jeho politika socialismu jednadvacátého století je součástí stejného boje za svobodu, který vedl Simon Bolívar před dvěma sty lety proti španělským kolonialistům.

Hlavním problémem země nicméně zůstává ohromná korupce a násilná kriminalita. I po jedenácti letech vlády autoritářského prezidenta se například od některých částí Caracasu bojí vstoupit i ozbrojené provládní milice.

Další informace:

AFP Venezuela celebrates 200 years, Chavez slammed

BBC News Venezuela celebrates bicentenary with Caracas parade

Reuters Chavez calls Colombia's Santos threat to region