V neděli se odehrál pochod a pietní akt proti antisemitismu pozoruhodný v několika ohledech. Především jako připomenutí obětí nacistické genocidy, pojmenování současného antisemitismu křesťany, pokojnou účastí čtyř set lidí. A také tím, že se k ní přidali zastánci práv Palestinců, kteří, taktéž pokojně, vyjadřovali protest proti Izraeli. Pochod dobré vůle a následný pietní akt ve Valdštejnské zahradě s názvem „Všichni jsme lidi“ pořádalo již tradičně Mezinárodní křesťanské velvyslanectví Jeruzalém (ICEJ).

Pochod vedl ze Staroměstského náměstí do Valdštejnské zahrady. Jeho cílem podle organizátorů bylo pokojně a kulturně reagovat na agresivitu a nevědomost rasistů. Pietní akt pod názvem „Všichni jsme lidi“ se, také již tradičně, odehrál ve spolupráci s předsedou Senátu Přemyslem Sobotkou a pod záštitou pražského primátora Pavla Béma. Jeho součástí bylo vystoupení pamětníků holocaustu, modlitby a židovské náboženské zpěvy za zavražděné ve vyhlazovacích koncentračních táborech. Hlavním cílem této každoroční události je deklarovat, že antisemitismus do slušné společnosti nepatří. Jak ICEJ napsalo v pozvánce na tuto akci, „je smutnou a znepokojivou skutečností, že antisemitismus je v současném světě opět na vzestupu, a to i v Evropě, kde se v roce 2009 zvýšil počet útoků na Židy a židovská zařízení o 50 % oproti roku 2008. Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád svými otevřenými hrozbami na adresu Izraele i popíráním holocaustu překročil všechny meze civilizovaného chování. Jeho země současně intenzivně usiluje o získání jaderné zbraně a tato kombinace představuje opravdové vážné ohrožení bezpečnosti ve světě.

Objevují se sofistikované nové formy protižidovských předsudků, které obviňují Židy z rasismu, srovnávají je s nacisty a zpochybňují legitimitu státu Izrael. Evropa byla v historicky zcela nedávné době svědkem šíření nenávistné protižidovské ideologie a dějištěm největšího pokusu o genocidu Židů v historii. Právě jako křesťané sdílející se Židy velkou část duchovního dědictví, jež formovalo naši civilizaci, jsme si vědomi toho, jak je pro společnou evropskou budoucnost důležité připomínat si tyto historické události. Vždyť idea sjednocení kontinentu vznikla na troskách poválečné Evropy a byla vyjádřením vůle už nikdy nedopustit opakování těchto hrůz." Své povídání končí ICEJ mottem: „K triumfu zla postačí, když slušní lidé nebudou dělat nic.“