Brněnskou Velkou cenu provázejí dlouhodobě finanční problémy, především kvůli výši tzv. zalistovacího poplatku španělské promotérské společnosti Dorna Sports. Podle auditu z roku 2015, který si zadalo město Brno jako menšinový akcionář společnosti Automotodrom Brno, a. s., jež do té doby závody pořádala, byla akce vždy výrazně ztrátová a velikost ztráty korigovala jen výše státní podpory.

V roce 2014 například dostal Automotodrom na pořádání MotoGP dotace pouze od Jihomoravského kraje a města Brna (10 a 5 milionů korun) a ztráta podle účetnictví Automotodromu činila zhruba 60 milionů korun (ačkoliv audit následně ztrátu korigoval na „pouhých“ 43 milionů korun). Od roku 2016 závody oficiálně pořádá Spolek pro GP ČR Brno, který založilo město společně s krajem mimo jiné proto, že takový spolek může — na rozdíl od soukromého Automotodromu — pobírat dotace od ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy přímo, a nikoliv jen prostřednictvím Autoklubu ČR, jak tomu bylo do té doby.

↗

„Do Brna se sjedou fanoušci rychlých motorek. Tentokrát naposledy?“ — tak nějak budou nepochybně již brzy znít titulky regionálních i celostátních novin. Jako ostatně skoro každý rok. Foto Pixabay

Tato změna se ale na ztrátovosti akce nijak zásadně neprojevila. V roce 2018 Spolek požadoval od MŠMT dotaci ve výši 100 milionů korun, ale namísto požadované částky mu ministerstvo přiznalo jen 39 milionů, což se Spolek rozhodl řešit žalobou.

„Spolek například v podkladech neuvedl, že obdržel 10 milionů od města Brna a dalších 20 milionů od Jihomoravského kraje. Žádost také obsahovala nezvykle nízké odhady komerčních příjmů z akce, ale například chybí také relevantní příjmy z parkovného nebo pronájmu prodejních stánků,“ uvedla tehdy k důvodům udělení nižší dotace mluvčí ministerstva Aneta Lednová. Celkem pak loňská Velká cena skončila ve ztrátě 31 milionů korun.