V České republice se rozeběhla kampaň za vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice. Akci organizuje občanské sdružení Fórum 50 %, mimo jiné vyzvalo i k udílení preferenčních hlasů ženám při volbách do Poslanecké sněmovny.

Sdružení se totiž obává, že po volbách opět ubude žen angažujících se ve vrcholné politice. „S největší pravděpodobností po volbách ve Sněmovně klesne už tak nízké zastoupení žen, vyzýváme proto voliče, aby udíleli preferenční hlasy ženám," řekla Deníku Referendum ředitelka Fóra 50 % Jana Kavková.

V současné době zasedá ve Sněmovně šestatřicet žen, což tvoří osmnáct procent všech poslanců. Podle odhadů však po volbách jejich počet může klesnout o další tři procenta. Podle průzkumů přitom považuje za správné větší zastoupení žen v politice téměř devadesát procent dotázaných.

„Politika se ženami nebude ani lepší, ani horší, prostě jiná. A za zkoušku to stojí,“ uvedla ředitelka filmového festivalu Femina Film Jana Víchová.

Největší zastoupení žen na kandidátkách má tradičně Strana zelených a také KSČM. Zelení přitom dodržují pravidlo, podle něhož v každé trojici kandidátů musí být alespoň jedna žena. Ženy na kandidátkách podporují také komunisté, kteří jich mají v první pětici kandidátů téměř třetinu.

Z hlediska genderové vyrovnanosti naopak nejhůře dopadly velké strany. „Současné minimální zastoupení žen je vinou především ODS a ČSSD. Jestliže jsou ženy zařazeny na vyloženě nevolitelná místa, nepomohou mnohdy ani preferenční hlasy,“ upozorňuje Kavková na fakt, že ODS i ČSSD mají v čele svých krajských kandidátek pouze jedinou ženu.

Pravicové strany navíc jakékoli genderové zohledňování v principu odmítají. „Nesouhlasím s prosazováním jakýchkoliv opatření, například kvót, které jsou v přímém rozporu se svobodnou soutěží,“ uvedla například kandidátka do Poslanecké sněmovny v Ústeckém kraji Kateřina Bartošová (ODS).

Z pohledu zastoupení žen v politice zaujímá Česká republika podle zjištění Meziparlamentní unie až osmasedmdesáté místo. Kritici změn často argumentují tím, že je prostě nedostatek žen ochotných se v politice angažovat. To však Jana Kavková zpochybňuje.

„Nesouhlasím s tím, že by žen v politice bylo málo. Zastoupení žen na úrovni členské základny se pohybuje kolem třiceti až padesáti procent. Třeba u KDU-ČSL je to dokonce třiapadesát procent. Ve vrcholné politice se to ale příliš neprojevuje,“ vysvětluje ředitelka Fóra 50 %.

Podle jejího názoru by měly strany potřeby žen více zohledňovat. „Nejde jen o sestavování kandidátek. Strany mohou samy vyjít vstříc například nastavením času schůzí tak, aby bral v potaz možnosti matek s dětmi. Také mohou upravit podmínky tak, aby si rodiče mohli brát děti na sjezdy jako je to dávno běžné například ve Skandinávii,“ nabízí možné cesty k dlouhodobému řešení problému Kavková.