Indická vláda dosud odmítala přijmout konkrétní závazky ke snížení emisí skleníkových plynů. Proto čelí mezinárodnímu tlaku, aby podobně jako to minulý týden udělaly Spojené státy a Čína svůj cíl světu oznámila. Podle článku zpravodaje deníku Guardian Randeepa Rameshe je možné, že indický parlament oficiálně oznámí konkrétní limity již dnes. Včera z vládních zdrojů unikla zpráva, že do roku 2020 by Indie mohla uhlíkové emise snížit až o čtyřiadvacet procent. Podle informací zpravodajské agentury IPS ale stále není jisté, zda Kodaňskou konferenci navštíví indický premiér Manmóhan Singh.

V australském Senátu neprošel návrh zákona na obchodování s emisními povolenkami, který měl pomoci snížit množství emisí skleníkových plynů vyprodukované místním průmyslem. Australská vláda si přála stát se příkladem světu v boji s globálními změnami klimatu, ale neschválení návrhu jí v tom zamezí.

Návrh neodmítli jen zástupci hlavní opoziční Liberální strany, ale i politici Strany zelených. Systém by totiž nepřiměl australský průmysl k reálné redukci emisí, ale umožnil by mu nakupovat emisní povolenky ze zahraničí. Australský senátor zelených Bob Brown řekl, že: “Ministryně pro klimatickou změnu Penny Wongová se osobně setkala se všemi uhelnými lobbisty. Jejich vliv na politiku Austrálie je nehorázný.“ Dle jeho názoru se australské debaty zmocnili velcí znečišťovatelé, zejména uhelný průmysl, píše Toni O'Loughlin pro Guardian.

V minulých týdnech ženy a ochránci přírody sdružení v několika organizacích neúspěšně protestovali proti praktikám lesnických korporací na území Argentiny, Brazílie a Uruguaye. Zejména kvůli nim bylo vykáceno přes milion hektarů lesů, které byly přetvořeny na pole, kde se pěstují především eukalypty a borovice. Tyto nepůvodní rychle rostoucí dřeviny, které spotřebují obrovské množství vody a znehodnocují půdu, jsou využívány na výrobu dřeva a papíru.