Indická vláda dosud odmítala přijmout konkrétní závazky ke snížení emisí skleníkových plynů. Proto čelí mezinárodnímu tlaku, aby podobně jako to minulý týden udělaly Spojené státy a Čína svůj cíl světu oznámila. Podle článku zpravodaje deníku Guardian Randeepa Rameshe je možné, že indický parlament oficiálně oznámí konkrétní limity již dnes. Včera z vládních zdrojů unikla zpráva, že do roku 2020 by Indie mohla uhlíkové emise snížit až o čtyřiadvacet procent. Podle informací zpravodajské agentury IPS ale stále není jisté, zda Kodaňskou konferenci navštíví indický premiér Manmóhan Singh.

V australském Senátu neprošel návrh zákona na obchodování s emisními povolenkami, který měl pomoci snížit množství emisí skleníkových plynů vyprodukované místním průmyslem. Australská vláda si přála stát se příkladem světu v boji s globálními změnami klimatu, ale neschválení návrhu jí v tom zamezí.

Návrh neodmítli jen zástupci hlavní opoziční Liberální strany, ale i politici Strany zelených. Systém by totiž nepřiměl australský průmysl k reálné redukci emisí, ale umožnil by mu nakupovat emisní povolenky ze zahraničí. Australský senátor zelených Bob Brown řekl, že: “Ministryně pro klimatickou změnu Penny Wongová se osobně setkala se všemi uhelnými lobbisty. Jejich vliv na politiku Austrálie je nehorázný.“ Dle jeho názoru se australské debaty zmocnili velcí znečišťovatelé, zejména uhelný průmysl, píše Toni O'Loughlin pro Guardian.

V minulých týdnech ženy a ochránci přírody sdružení v několika organizacích neúspěšně protestovali proti praktikám lesnických korporací na území Argentiny, Brazílie a Uruguaye. Zejména kvůli nim bylo vykáceno přes milion hektarů lesů, které byly přetvořeny na pole, kde se pěstují především eukalypty a borovice. Tyto nepůvodní rychle rostoucí dřeviny, které spotřebují obrovské množství vody a znehodnocují půdu, jsou využívány na výrobu dřeva a papíru.

Důvod k protestu spočíval hlavně v tom, že ačkoliv lesnické společnosti opětovně zalesňují vykácený prostor, nově vysazené stromy zdaleka nedosahují kvalit a možností původní vegetace, napsala Marcela Valenteová v IPS. Činnost dřevorubců znehodnocuje půdu, což vede k zániku mnoha vesnic. Kácení lesů a pralesů je přitom výrazným příspěvkem ke globální změně klimatu.

Britská vláda se rozhodla zahájit projekt takzvaných „chytrých energometrů“. Jedná se o program, který by měl ve všech šestadvaceti milionech britských domácností pomoci v energetických úsporách. Projekt má umožnit sledování a hlavně regulaci spotřeby energie v domácnostech. Zařízení by umožnila vlastníkům domů monitorovat průběžně jejich spotřebu plynu a elektřiny, ale také jejich energetickou produkci, v případě, že si nainstalují solární panel či větrnou turbínu. Ačkoliv otázka financování programu není zcela vyřešena, energetické společnosti již zahájily jeho testování v domácnostech. Podle zprávy Terryho Macalistera v Guardianu plánuje britská vláda vybavit všechny domácnosti do roku 2020.

Zatímco se demokratičtí politici po celém světě na poslední chvíli předhánějí v závazcích a pokoušejí se z kodaňské konference zachránit maximum, výstřední český prezident po setkání se svým řeckým protějškem Karolosem Papouliasem prohlásil: „Pro mě bude úspěchem, když tam k žádné dohodě nedojde."

Deník Referendum požádal o vyjádření programového ředitele slovenských Přátel Země, Juraje Zamkovského: „Pre mňa by bolo úspechom, keby Klausovi želanie nevyšlo. Nielen kvôli klíme, ale aj preto, že táranie tohto druhu je postavené na vykonštruovaných pseudoargumentoch a má stále istú popularitu u ľudí, ktorí Klausa nasledujú z ideologických dôvodov.“

Další informace:

IPS News India Plays Guessing Game Ahead of Copenhagen

Guardian India to reduce carbon intensity by 24% by 2020

Guardian  Australian Senate defeats carbon trading bill

IPS News Tree Plantations Are Not Forests, Women Activists Say

Guardian Government gives go-ahead to smart meters