Těžko říct, jestli jsou předvolebními průzkumy stranických preferencí víc fascinováni politici nebo média. Není skoro dne, kdy bychom nebyli konfrontováni s čerstvým měřením stavu na tocích voličské přízně.

Asi také jde o slušný byznys — jak pro kompetentní sociology, tak pro čiperné příživníky. Agentur chrlících čísla přibývá téměř geometrickou řadou. Jak se v tom má průměrný novinář, natožpak volič vyznat?

Máme zde trojici tradičních institucí, které se voličským chováním dlouhodobě zabývají a jsou velmi zodpovědné. Z porovnání s dřívějšími volebními výsledky vycházejí nejlépe výstupy Střediska empirickým výzkumů, ovšem i práce Centra pro výzkum veřejného mínění a společnosti Factum Invenio bývá pečlivá.

Na druhé straně tady existují menší firmy mimo profesní sítě a se slabším servisem, z nichž některé pracují pouze s internetovými respondenty, a to třeba ještě s těmi, co se sami dobrovolně zaregistrují. (Není asi třeba připomínat, že po internetu odpovídají nejčastěji lidé mladšího a středního věku, podnikatelé, studenti či zaměstnanci v administrativě, v anketách přes pevné telefonní linky pak převažují senioři atd.) Jenže ve sdělovacích prostředcích se nakonec stejně nejčastěji dozvíme toliko stranické zisky a ztráty, zatímco metodika průzkumů nám fikaně zůstane utajena.

Je přitom důležité, na jak velkém vzorku se šetření dělá, jak jsou vybíráni dotazovaní, jak profesionální jsou tazatelé a také jak jsou kladeny otázky. Propast je též mezi celostátními a regionálními průzkumy.

Česká televize je například kritizovaná za data (přesněji volební modely opřené o nevelký počet respondentů), na nichž staví Otázky Václava Moravce Speciál (na zakázku je dodává STEM a SC&C). Prezentovaná čísla sice nepřeceňuje, leč jejich dopad na sestavu diskutujících lídrů je zřejmý. A je rozdíl před volbami na obrazovce být či nebýt. Za uplynulé týdny se to už podařilo osmi subjektům, včetně jinak nefavorizovaných mimoparlamentních. Spekuluje se dokonce o dlouhých prstech lobbistů Strany práv občanů — Zemanovců, někdy též Věcí veřejných.

Z partají ve sněmovně již zastoupených je slyšet skřípot zubů. Lidovci a zelení se cítí být znevýhodněni krajskými průzkumy. KDU-ČSL přitom může být ukázkovou obětí. Otázky Václava Moravce Speciál začaly v menších českých krajích, kde lidovci tradičně nebodují. Než se došlo na Zlínsko (u lidovců nejcennější), odkud proběhlo vysílání včera, mohla spousta vlažnějších lidoveckých sympatizantů napříč republikou získat dojem, že volit KDU-ČSL už letos stejně nemá smysl.

ODS zase zpochybňuje celorepubliková čísla. A obratem nabízí odlišná, pro sebe lichotivější, získaná z šetření, jež si operativně zadala u méně renomované agentury. Partaje skutečně nejvíce věří datům, která vydolují samy. Jedno zda na chodníku na Jánském vršku či před Lidovým domem.

Poučení pro nás, voliče, by mělo být takové, že létající hausnumera budeme přehlížet nebo alespoň vnímat z patřičného nadhledu. Žádný průzkum se volbám nevyrovná. Navíc nikde není psáno, kolik hlasujících občanů u uren na poslední chvíli změní názor, kolik jich bude z kandidátních listin naslepo losovat a kolik bude z trucu volit přesně naopak, než jak se od nich očekává.