Ministři zahraničí Kanady, Dánska, Norska, Ruska a Spojených států se v pondělí sešli v Quebecu, aby se pokusili vyřešit vzájemné spory ohledně nároků na mořská teritoria v arktické oblasti. Jak ale připomínají agentury, došlo k pravému opaku. Během jednání vyšly najevo nové neshody a ty stávající se spíše prohloubily.

Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová zkritizovala Kanadu, že k rozhovorům nepřizvala zástupce eskymáckých komunit a dalších zainteresovaných států, zejména Švédska, Finska a Islandu. Zmocněnec ruského prezidenta Medveděva si postěžoval, že ostatní země jeho vlast obcházejí a že si Arktidu porcují na její úkor. Kanadský premiér Stephen Harper sklidil odsudky za to, že si nárokuje takzvanou Severozápadní cestu (mořský pás v okolí Baffinova ostrova a Ostrovů královny Alžběty vhodný jako nová dopravní trasa) a že hodlá v oblasti zbudovat nový armádní přístav. Dánskému premiérovi Larsi Løkkovi Rasmussenovi bylo zase vytknuto, že dánské námořnictvo provádí v oblasti bojové cvičení.

Každý z reprezentantů čtyřky států nezávisle prohlásil, že ostatní země nerespektují suverenitu té jeho a snaží se příslušná mořská teritoria jednostranně využít. Podle AP působil smírně jedině norský ministr zahraničí Jonas Gahr Støre, jenž opakovaně vyzýval ke zklidnění a spolupráci.

Kanada, Dánsko, Norsko, Rusko i Spojené státy si už v minulosti podaly k OSN žádost o přehodnocení dosavadního výměru mořské hranice. Jedná se oblasti, jež byly donedávna pokryté ledem. Vlivem globálních klimatických změn však led roztává a každý z arktických států by nová území rád využil ke komerčním či strategickým účelům. Podle odhadů se navíc pod arktickými vodami nachází až devadesát miliard barelů ropy.  

Studie týmu Roberta Hueberta z Centra pro vojenská a strategická studia při University of Calgary v této souvislosti upozorňuje, že každý z dotčených států v posledních letech vyrábí či nakupuje vojenská plavidla schopná v oblasti operovat. Dle zprávy se jedná zejména o hlídkové čluny, ponorky a vyzbrojené ledoborce. Již v roce 2008 se přitom země zavázaly, že budou územním sporům předcházet.

Dle komentáře AFP se rovněž nerespektuje další bod úmluvy, to jest jednat s ohledem na křehký arktický ekosystém. Několik kanadských organizací sdružujících ekology a ochránce přírody vzneslo před schůzkou požadavek na moratorium těžby veškerého nového fosilního paliva v okolí severního pólu. Diplomaté a politikové se však záležitostí vůbec nezabývali.

Úmluva OSN stanovuje, že každý z pěti států může prohlásit za své podmořské teritorium dvě stě námořních mil od svého břehu. Vyjde-li OSN požadavkům arktických států vstříc, mohl by být limit rozšířen až na tři sta padesát námořních mil.

Další informace:

AP Clinton rebukes Canada on Arctic meeting

AFP Arctic states meet over resources, military concerns