„Nemám nic proti turistům, ale Praha patří i těm, co tu žijí. To nejmenší, co pro ně můžeme udělat, je dát jim k využití prázdné domy,“ uvedla pražská primátorka Adriana Krnáčová (ANO) při příležitosti otevření Pražského kreativního centra. Už v strategickém plánu hlavního města z roku 2016 se píše, že Praha nepracuje dostatečně se svým kulturním potenciálem a že centrální území degraduje přehršel služeb určených turistům. Za účelem vzkříšení „starého mrtvého města“ chce Praha oživit jedenáct let nevyužívané radniční domy na Staroměstském náměstí.

Pražské kreativní centrum tak nově sídlí v domě U Zlatého rohu na pomezí Staroměstského a Malého náměstí. V jeho prvním patře už čtyři roky sídlí Skautský institut, který zde pravidelně pořádá přednášky či promítání. Za osm set korun za metr čtvereční na rok nyní město pronajme další tři patra startupovým i dlouhodobým projektům, například informačnímu centru o vzdělání EDUin, organizátorům procházek s průvodci-bezdomovci Pragulic nebo příznačně iniciativě Prázdné domy, která upozorňuje na nevyužívané budovy po celé republice.

Prostory jsou v současnosti plné, zájemci ale mohou s městem jednat o možnosti jednorázového pronájmu. Město navíc počítá s tím, že nájemníci se budou měnit. Zároveň zde zůstávají kanceláře Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, který vytvořil koncept místa.

„Jedním z klíčů při výběru nájemníků byla témata: výchova a vzdělávání v 21. století, kreativní průmysl a oživení centra města. Zásadní hledisko znamenala i otevřenost organizací ke spolupráci s městem,“ vysvětlil ředitel Skautského institutu Miloš Říha. Pražské kreativní centrum se má přeměnit v kulturní klastr, v němž nebudou organizace pouze odděleně pracovat v kancelářích, ale spíše navzájem spolupracovat a organizovat i akce pro veřejnost jako workshopy, přednášky či výstavy.

„Většina klastrů v Evropě vzniká v industriálních místech. O to zajímavější a netradičnější bude ten pražský,“ komentoval záměr Prahy už dříve Pavel Zeman z Prázdných domů pro server Lidovky. Právě v zahraničí se mělo vedení města inspirovat. Krnáčová označila za svůj vzor například košickou Tabačku a projekty fungující v Budapešti či Amsterdamu.

„Skautský institut zde bude vychovávat řádné členy naší společnosti. Doufám, že se morální apel přenese i na další působící,“ vtipkovala Krnáčová a vyptávala se přítomných na jejich skautské přezdívky.

Živá kultury místo luxusního bydlení

Dům má status kulturní památky, první zmínka o něm pochází už ze čtrnáctého století a opravován byl v barokním a renesančním stylu. Výhodou, na rozdíl od ostatních radničních domů, bylo, že nepotřeboval zásadní rekonstrukci, ale pouze drobné úpravy, s nimiž pomáhali dobrovolníci. Ani jemu se ale rekonstrukce nevyhne, projekty proto mohou s prostory počítat pouze přibližně tři až čtyři roky.

O budoucnosti dalších radničních domů magistrát teprve jedná, v jednom z nich by mohl vzniknout prostor pro mladé designéry. Městský výbor pro kulturu bude jednat o budoucnosti nedalekého Kafkova domu. Pravděpodobně by se mohl stát rezidenčním domem pro zahraniční spisovatele, kteří přijedou psát o Praze.

Do roku 2006 v radničních domech sídlili úředníci, za primátora Pavla Béma (ODS) se ale přestěhovali o několik set metrů dále do Škodova paláce. Údržba nevyužitých domů stála město i tak miliony korun ročně. Zvažovala se možnost vytvořit v nich luxusní byty, o Dům U Zlatého rohu projevila zájem i módní návrhářka Blanka Matragi. Nakonec ale zvítězil nápad konkurovat turistickým lákadlům a dát v centru prostor živé kultuře.